Koordinátor UNAIDS: Od Česka se mohou země EU mnohému přiučit

Koordinátor UNAIDS pro evropský region Henning Mikkelsen hovoří o problému HIV/AIDS v kontextu rozšířené Evropy. „Staré členské země Evropské unie se mohou od některých nováčků mnohému přiučit,“ říká v rozhovoru pro časopis Enlargement EU Healthcare…

zmiňuje, že staré a nové členské země Evropské unie by měly v tomto ohledu spolupracovat.

EEU: Jaká je situace ohledně nákazy virem HIV a onemocněním AIDS v zemích střední a východní Evropy?

Co se týče nových členů EU, je nejproblematičtější situace v Estonsku a do určité míry v Litvě a Lotyšsku. V Estonsku jsme zaznamenali dosud nejprudší nárůst případů HIV/AIDS. Do léta roku 2000 nebyly registrovány téměř žádné případy HIV, ale jen půl roku poté vzrostla incidence na jeden případ nákazy na 1000 obyvatel. Říkám hlášen, protože ve skutečnosti je zřejmě infikováno více lidí, kteří se nepodrobily testům. Na druhé straně země střední Evropy – Polsko, ČR, Slovensko a Slovinsko patří k zemím s nejmenším výskytem HIV/AIDS na světě. Tyto státy jsou zkrátka na tom lepším konci celého spektra. Zřejmě i některé „staré“ členské země EU by se měly poučit z toho, jak dokážou země jako je Česká republika tento problém zvládat.

EEU: Čím to, že se situace v regionech tak liší?

Lze jen těžko říct přesně, proč tomu tak je. Částečně to můžeme vysvětlit tím, že země střední Evropy zvládly překonat proces sociální transformace relativně dobře. Sociální a ekonomické podmínky ve středoevropském regionu jsou ve srovnání se státy bývalého SSSR podstatně lepší. Země střední Evropy navíc začaly velmi brzy implementovat některé účinné metody boje proti HIV/AIDS. Už na začátku 90. let zde začaly fungovat první pilotní projekty, které se zaměřovaly na prevenci nákazy mezi drogovými uživateli – například programy výměny stříkaček. Nyní se tyto metody poměrně úspěšně rozšířily po celém regionu. To může být jedním z důvodů, proč tyto státy zatím dokázaly udržet problém na uzdě.

Která nová členská země zvládá problém obzvláště dobře?

Polsko. Poláci dokázali rychle zareagovat na hrozivý trend z počátku 90. let – nasadili účinné kroky v oblasti prevence i péče a podařilo se jim počet nových případů snížit. Polsko je tedy vedle České republiky další zemí, od které by se měly ostatní Evropské země učit. Neříkám ale, že země střední Evropy teď mohou ve svém úsilí polevit. Tento problém souvisí se současnou situací ve starých členských zemích EU. Co se týče kontroly HIV/AIDS, udělaly státy západní Evropy během 80. let obrovský pokrok, ale nyní čelí opětovnému nárůstu případů. Chtěl bych zdůraznit, že i když se některým zemím dnes daří tento problém zvládat, neznamená to, že mají epidemii HIV/AIDS pod kontrolou.

Nárůst epidemie HIV/AIS je patrný hlavně v zemích východní Evropy. Jsou v současnosti k dispozici nějaké fondy na pomoc tomuto regionu?

V posledních letech se mezinárodní finanční prostředky vyčleněné na tento typ pomoci výrazně navýšily. Zatímco v roce 2001 bylo ve fondech 50 milionů dolarů, dnes je zde alokováno 450 milionů dolarů. Tyto prostředky pocházejí především z globálního fondu Světové banky určeného na boj s TBC a malárií.

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!