Kryonika: Prodloužení života, nebo pohřeb zmrazením?

Ihned po smrti je tělo určené ke zmrazení obloženo ledem, aby se předešlo rozkladu tkání. Pak se připojí na mimotělní oběh a do žil se napumpuje přípravek proti srážení krve. V kryonické laboratoři technici vymyjí z cév krev…

Už asi sto lidí včetně nedávno zemřelé baseballové hvězdy Teda Williamse nechalo uložit své tělo při teplotě tekutého dusíku v naději, že jednoho dne budou navráceni zpět do života. Kryonika je metoda uložení těl zemřelých při nízkých teplotách. Její stoupenci věří, že medicína bude jednou schopna najít lék na vyléčení rakoviny, srdečních onemocnění a dalších dnes smrtelných chorob.

Ihned po smrti je tělo určené ke zmrazení obloženo ledem, aby se předešlo rozkladu tkání. Pak se připojí na mimotělní oběh a do žil se napumpuje přípravek proti srážení krve. V kryonické laboratoři technici vymyjí z cév krev a nahradí ji roztokem na bázi glycerinu. Ten má zabránit poškození tkání krystaly ledu. „Pacient“, jak nazývají mrtvolu zastánci kryoniky, je potom vložen do polyesterového spacího pytle. Tělo se pomalu ochlazuje suchým ledem a nakonec se ponoří do nádoby s tekutým dusíkem, kde se tělo ochladí na -195°C.

Nejde o záležitost právě levnou. Alcor Life Extension Foundation, firma sídlící v arizonském Scottsdale si účtuje za uložení jednoho lidského těla 120 000 dolarů. Pro ty, co mají do kapsy hlouběji, nabízí program zmrazení pouze hlavy za 50 000 dolarů. Naprotitomu michiganský Cryonics Institute zmrazuje pouze celá těla. „Členům“, kteří se museli zapsat dlouho dopředu, účtuje 28 000 dolarů. Těm, co si vzpomněli až na poslední chvíli, 35 000 dolarů. U celkem čtyř firem je zapsáno asi tisíc uchazečů o zmrazení. V každém případě firmy žádají plnou úhradu ještě před zmrazením. Po osmi až devíti letech příbuzenstvo obvykle ztrácí zájem o své zmrazené příbuzné a přestává platit poplatky.

Ani největší nadšenci kryoniky si nejsou jistí, jestli bude metoda fungovat. Doufají však v pokrok, který medicína v příštích stoletích udělá. A potom, cožpak neumí dnešní věda už teď manipulovat jednotlivými molekulami? To by měl být za pár století problém, opravit buňky poškozené při zmrazení?

Většina vědců považuje kryoniku za velký podvod. Při zmrazení tkání a následném rozmrazení dochází k poškození buněk obsahujících vodu. Protože tkáně lidského těla se liší svým obsahem vody, může snadno dojít k prasklinám. „Ruka tuhle, noha támhle.“ Jenedn kryobiolog kdysi prohlásil: “ Víra, že zmrazené tělo se může znovu oživit, je jako víra, že z hamburgeru se dá udělat zpátky kráva.“ Podle řady vědců není nejmenší důvod věřit, že paměť, dovednosti, osobnostní vlohy a znalosti přežijí biologickou smrt a proceduru zmrazení a rozmrazení. A dodávají, že řekněme v roce 2150, kdy bude na zemi as 15 miliard lidí, asi nebudou mít lidstvo velkou chuť přidávat dalších několik tisíc zmrazených.

Podle Cryonics Institute představuje zmrazení jedinou naději pro staré, nebo nemocné v terminální fázi choroby. Lékaři dnes jsou schopni provádět zázraky, které pro naše předky byly zcela nemyslitelné.

Hnutí kryoniky založil Robert Ettinger, který v roce 1962 vydal knihu „The Prospect of Immortality“. O několik let později se profesor psychologie James Bedford stal prvním kryonickým „pacientem“. Ettinger sám zmrazil svého prvního „pacienta“ v roce 1977. Byla to jeho vlastní matka. O deset let později zmrazil svou první ženu, vloni svou druhou ženu. Třiaosmdesátiletý Ettinger, který vede michiganský Cryonics Institute, se podle svých slov pomalu také připravuje na den, kdy se stane kryonickým „pacientem“ a nastoupí dlouhou mrazivou cestu za setkáním se svou rodinou.

Psáno podle The Week

Aesculap, Neviditelný pes, 28.8.2002

Ohodnoťte tento článek!