Kuřáci mají stejnou diagnózu jako alkoholici a závislí na droze

Návyk na pravidelný přísun nikotinu z cigarety je nemoc. Podle mezinárodní klasifikace jde podle něj o stejnou diagnózu jako je alkoholismus či závislost na drogách…

Ústí nad Labem –

Podle jednoho z výzkumů hygieniků pochází až 90 procent nových kuřáků ze skupiny mladých lidí ve věku do 20 let. Na poradnu se přitom telefonicky obracejí hlavně lidé, kteří mají stále se zhoršující problémy spojené s kouřením nebo se chtějí zbavit své závislosti i kvůli ceně cigaret.

„Během základní tříměsíční léčby mohou pacienti vyzkoušet několik možností, jak přestat kouřit. I když řada z nich přeruší léčbu kvůli nedostatečné vůli, později se k nám někteří znovu vrací,“ uvedl MUDr. Král. Novinkou je podle jeho informace tzv. cigaretová špička, kdy se inhaluje samotný nikotin z kapsle. Na trhu se objevil i nový přípravek – antidepresivum.

„Je to první nenikotinová terapie pro odvykání kouření, i když u nás s ní zatím nejsou velké zkušenosti. Některé léky či přípravky jsou sice drahé, ale přesvědčujeme pacienty, že peněz investovaných do kouření je mnohem víc,“

uvedl lékař. Některé výrobky jsou ale podle něj vyráběny na komerční bázi, navíc u části z nich hrozí i vedlejší účinky.

Státní zdravotní ústav vypsal pro dnešní den také soutěž, která určí nejlépe připravenou akci v rámci dne proti kouření. Na Lidickém náměstí se podle Králových slov představí střední zdravotnická škola se stanem plným informačních materiálů.

V Česku ročně zemře 22 tisíc lidí na nemoci způsobené kouřením. Ve vyspělých zemích jde přitom o nejvýznamnější příčinu úmrtí, kterou lze ovlivnit. Každý čtvrtý kuřák v Česku, který nepřestane kouřit, zemře předčasně na následky své vášně. Jde o rakovinu, srdečně-cévní příčiny, chronické záněty průdušek či třeba rozedmu plic.

Pasivní kouření se přitom může podle primáře plicního oddělení a TBC Masarykovy nemocnice Pavla Reiterera podílet na vzniku plicní rakoviny i u nekuřáků. Loni zjistili lékaři nemocnice 226 nových plicních rakovin, o rok dříve ještě víc.

„Pacienti navíc vyhledají lékaře pozdě, proto chirurgický zákrok připadá v úvahu jen asi u deseti procent z nich. Ti mají přitom větší šanci na přežití, než když je čeká léčba ozařováním nebo v kombinaci s chemoterapií,“ uvedl lékař. Potvrdil také, že u mužů výskyt plicní rakoviny spíše klesá, u žen výrazně stoupá.

TOMÁŠ PRCHAL, Ústecký deník, 15.11.2001

Ohodnoťte tento článek!