Letos téměř 400 transplantací

transplantace, dárce orgánů, orgán

Nejlepší vyhlídky na získání orgánu k transplantaci v Evropě mají pacienti ve Španělsku, kde bylo v roce 2012 k transplantacím využito 35 orgánů od zemřelých dárců na každý milion obyvatel. Česká republika se se 17,6 orgány na milion obyvatel řadí na 15. místo.

Problematika transplantace orgánů v České republice zažívá přelomové období. Od loňského roku neustále stoupá počet dárců orgánů i samotných transplantací. Za prvních 10 měsíců letošního roku bylo v sedmi českých specializovaných centrech transplantováno celkem 358 ledvin (z toho 64 od žijících dárců), 106 jater a 54 srdcí.

Letos také uběhlo deset let od založení Koordinačního střediska transplantací (KST), jehož hlavními úkoly jsou bezpečná a kvalitní koordinace transplantací a mezinárodní spolupráce na poli dárcovství. Díky novele transplantačního zákona, která vstoupila v platnost v dubnu 2013, KST získalo řadu nových kompetencí a úkolů, lépe definuje odbornou část výkonu a zpřísňuje zodpovědnost zdravotníků.

„Příloha transplantačního zákona jasně definuje stav, na jehož základě lze uvažovat o smrti mozku, definují se také klinické známky mozkové smrti i vyšetření prokazující nevratnost klinických známek mozkové smrti. Novela dále zpřísnila penalizace při nedodržení podmínek zákona nově také pro poskytovatele zdravotních služeb, kteří neprodleně neinformují o možném dárci orgánů příslušné transplantační centrum,“ upozorňuje zástupce ředitele KST JUDr. Přemysl Frýda a připomíná, že se změnil rovněž zdroj úhrady ze zdravotního pojištění. „Od dubna jsou jednotlivé výkony nutné k transplantaci hrazeny ze zdravotního pojištění příjemce orgánu,“ upřesňuje.

Dotahujeme nejlepší

Česká republika patří z hlediska dárcovství orgánů mezi 15 nejúspěšnějších zemí světa. Koordinační středisko transplantací předpokládá, že se brzy zařadíme mezi úplnou špičku států EU. Pozadu zůstávají i tak vyspělé země, jako je Kanada, Austrálie nebo Nový Zéland. Do první pětice se nedostaly ani Spojené státy americké.

Prvenství patří již několik let Španělsku. „Nedostatek orgánů je univerzální problém. Zásadním klíčem k jejich získání je intenzivní přístup k rodině dárce, při rozhovoru jsou důležité komunikační schopnosti a dovednosti koordinátora. Veřejné kampaně v tomto ohledu selhávají.

V odborné literatuře neexistuje důkaz, že by tyto kampaně pozitivně ovlivňovaly veřejnost směrem k dárcovství orgánů. Je však jasný vztah mezi obecným přijetím myšlenky dárcovství ve společnosti a přesvědčením, že dárcovství je správná součást zdravotní péče, potažmo celého systému zdravotnictví,“ řekl na nedávném setkání evropských představitelů transplantační politiky v Bruselu ředitel Národního transplantačního programu ve Španělsku Rafael Matesanz.

Jak uvedl, ochotu veřejnosti darovat orgán, popřípadě ujasnit si otázku dárcovství v rámci rodiny, ovlivňuje především pozitivní přístup médií. Připomněl také záporné dopady tzv. panorama efektu, kdy kvůli informacím o jakékoli negativní transplantační kauze snižuje pozitivní povědomí o dárcovství ve společnosti, ať již od živých či zesnulých dárců, v několika měsících po zveřejnění kauzy významně klesá. Pozitivní přístup, navíc nezatížený patosem či emočním nátlakem, kdy je dárcovství bráno jako správná léčebná metoda, nyní ve svých aktivitách pro veřejnost prosazuje také Evropská rada ve Štrasburku.

„Společenské povědomí, tedy jeden z nejdůležitějších faktorů, musíme podporovat prostřednictvím rozhovorů o dárcovství a možnosti delegovat své požadavky na dárcovství svým příbuzným,“ sdělila v Bruselu Caroline Larsenová Le Tarnecová z Evropského ředitelství pro kvalitu medicíny a zdravotní péče (EDQM) při Radě Evropy.

Někde pouze 5 % na čekací listině

Jednoznačně nejčastěji transplantovaným orgánem jsou ledviny od kadaverózních dárců. V loňském roce byly v Česku nové ledviny voperovány 338 pacientům, k říjnu letošního roku je evidováno již 294 transplantovaných ledvin od zesnulého dárce. Počet pacientů s renálním selháním, kteří jsou na čekací listině, se v poslední době stále drží na 10 % všech nemocných. V Evropě se však na čekací listinu běžně dostává 20, 30, ale i 50 % pacientů s renálním selháním.

„Deset procent je navíc průměr pro celou Českou republiku. Některé kraje mají na čekací listině 20 procent pacientů se selháním ledvin, ale jsou i kraje, kde je takových pacientů na čekací listině pouze 5 procent i méně. Je potřeba položit si otázku, jaké jsou k tomu důvody a jak jinak jsou tito pacienti léčeni,“ poukazuje na extrémně nízký počet pacientů na listině přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM MUDr. Jiří Froněk, Ph. D., FRCS.

V Česku také dle svých slov postrádá roční predikace počtu nových pacientů s různými typy jaterních onemocnění, kteří by měli přibýt na čekací listinu pro transplantaci jater. „Je to škoda, protože kdybychom znali předpoklad počtu nových pacientů s konkrétní diagnózou, můžeme na základě odborné literatury přesně predikovat, jakou léčbu budou potřebovat, včetně počtu transplantací,“ domnívá se Jiří Froněk.

Živí dárci v řetězu transplantací

Z hlediska transplantace ledvin od živých dárců je Česko s 6,8 orgánu na milion obyvatel na 10. místě světového dárcovského žebříčku. Počet živých dárců v ČR v loňském roce enormně stoupl, oproti 40 dárcům v roce 2011 poskytlo svou ledvinu v roce 2012 již 71 dárců, což je nárůst o 80 %. Významnou měrou k němu přispěl systém řetězových transplantací, který zavedli v IKEM. Při nedávné třetí řetězové transplantaci ledvin bylo spárováno 10 lidí a během deseti operací tak darovalo ledvinu pět dárců a pět příjemců podstoupilo transplantaci.

Tříměsíční příprava každé ze tří párových řetězových transplantací vyžaduje mimo chirurgů a nefrologů také intenzivní práci imunologů a koordinátorů programu. „Asi u třetiny ze všech dvojic dárce/příjemce, které podstoupí vyšetření, nemůžeme transplantaci provést z důvodu neshody, většinou je to kvůli rozdílné krevní skupině. Všechny takové dvojice shromažďujeme v databázi a každé tři měsíce mezi nimi hledáme možnosti výměny. Od roku 2011 jsme takto provedli 24 transplantací, z toho 16 formou řetězu, zbylých 8 formou párové výměny,“ popisuje Jiří Froněk.

V literatuře dosud nepopsaný zákrok

IKEM si letos (nedlouho po třetí řetězové transplantaci) připsal ještě jedno prvenství. Týmu lékařů v čele s Jiřím Froňkem se podařilo rozdělit jedna játra od zemřelého dárce dvěma dospělým pacientům – manželům, kteří byli po otravě muchomůrkou zelenou v kritickém stavu a bez výměny jater by zemřeli. V IKEM byl letos nově zaveden také systém splitu jater od zemřelého dárce pro jednoho dospělého a jedno dítě, tamní lékaři tento zákrok provedli celkem pětkrát.

Kritický stav manželského páru však posunul split jater do roviny v odborné literatuře doposud nepopsané. „Byli jsme v eticky velmi složité situaci – jedna játra, dva pacienti, dosud v Česku ani ve světě neprovedený, enormně technicky obtížný výkon, vše muselo navíc proběhnout co nejrychleji. Pokud bychom transplantovali jen jednoho, druhý by jistě zemřel. Při vědomí všech rizik jsem se rozhodl řešit situaci novou metodou,“ dodává přednosta Froněk.

Nedostatek orgánů k transplantaci tak lékaře vedl k hledání nových chirurgických technik. „Jsem na naše lékaře nesmírně pyšný. Udělali další významný krok směrem k budoucnosti moderní medicíny. Díky nim budeme možná už brzy schopni pomoci ještě více pacientům, kteří na nová játra čekají. A právě záchrana života, i s využitím průkopnických postupů, je hnacím motorem IKEM. Snažíme se nemocným pomáhat veškerými dostupnými metodami,“ pochválil transplantology ředitel IKEM MUDr. Aleš Herman, Ph. D.

Tab. Zesnulí dárci na milion obyvatel

*Španělsko 35,3

*Chorvatsko 33,6

*Itálie 21,8

*Česko 17,6

*Spojené království17

*Německo 14,7

*Polsko 14,4

*Slovensko 12,5

*Bulharsko 0,5

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!