Lidem s transfúzí před rokem 1991 hrozí žloutenka

Lidé, kteří někdy ve svém životě před rokem 1991 dostali při lékařském zákroku, např. operaci, krevní transfúzi, by se měli co nejdříve podrobit vyšetření krve a jaterním testům…

Hrozí jim totiž vážné nebezpečí. Mohou být nakaženi žloutenkou typu C a přitom o tom nevědí. „Vyšetření je naprosto nezbytné, protože onemocnění se přenáší převážně krevní cestou a doba od nákazy po manifestaci onemocnění může být 20 až 30 let,“ řekl Petr Urbánek ze 4. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK , který je specialista na virové hepatitidy.

Dodal, že od roku 1992 se krev dárců krve, orgánů a tkání na žloutenku typu C testuje a k přenosu transfúzí tedy dojít nemůže.

Mezi rizikové skupiny patří příjemci transfúzí před uvedeným rokem, dále uživatelé drog, osoby s tetováním a malé děti, které se mohly píchnout o stříkačku narkomanů.

„U koho bude zjištěna pozitivní protilátka proti hepatitidě C, má zhruba 80 až 85procentní pravděpodobnost, že je nadále nakažen virem hepatitidy C a neví o tom, protože žádné příznaky choroby nemá. Musí se však léčit, “ řekl doktor Urbánek.

Hrozí cirhóza jater

Dodal, že v některých případech skrytá chronická infekce může vyvolat pouze zánět jater, který nezpůsobí komplikace, ale u třetiny pacientů může přejít do cirhózy, tedy ztvrdnutí jater.

Ta obvykle vede ke krvácení do zažívacího traktu, vzniku nádorů jater a ke smrti. Odhaduje se, že skrytě nemocných může být v ČR přibližně 12 000 osob.

Pacienti by se měli zajímat u svého ošetřujícího lékaře, zda v době lékařského zákroku před rokem 1992 transfúzi dostali či ne. To se týká i rodiček. V lékařské dokumentaci tyto údaje být zaneseny musí. Dokumentace provází pacienta celý život.

Léčba stojí 400 000 korun

Hepatitidu C, která je známá od roku 1989, už umějí lékaři poměrně dobře léčit. Pacient, který virus má, se léta může cítit naprosto dobře a pouze v začátku, kdy ho dostal, mohl pociťovat něco jako chřipku nebo mít jen lehčí příznaky.

Virus však v jeho těle stále je a může se manifestovat až do cirhózy jater. Tomu chtějí lékaři předejít uvedenou léčbou. Při ní se ale pacient cítí mnohem hůře než před jejím zahájením.

Většinou má vysokou horečku, bolí ho klouby, může i zvracet, časté jsou deprese a mnohdy tyto vedlejší účinky jsou tak silné, že je vyřazen z práce. Léčba trvá přibližně rok a stojí 400 000 korun. „Je to pořád mnohem méně, než by se vydalo na transplantaci jater,“ tvrdí doktor Urbánek.

Ani po léčbě ale pacienti nemají vyhráno. Pomůže jen 60 až 70 procentům z nich. Ti ostatní pak musí podstoupit další léčení.

Na výsledek čeká i 23letá studentka pedagogické fakulty Gabriela. V sedmi letech dostala při břišní operaci transfúzi a nakazila se. Léčbu podstoupila a za 14 dní bude znát výsledek.

Václav Pergl, Právo, 5.11.2003

Ohodnoťte tento článek!