Matky ovlivňují, zda budou děti trpět nemocemi srdce

Dětem je určen letošní Světový den srdce, který byl vyhlášen na tuto neděli. Má připomenout, že rizika onemocnění srdce a cév se netýkají jen dospělých, ale i dětí…

O tom, zda bude člověk trpět nemocemi srdce a cév či cukrovkou, rozhoduje z velké části maminka.

„Strava, kterou jí v době těhotenství, totiž ovlivňuje vývoj dispozic k těmto nemocem,“ říká Hana Rosolová, vedoucí Centra preventivní kardiologie 2. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni.

Matka je velmi důležitá i během života dítěte, protože ho krmí, vytváří jídelníček a další návyky. Jaký styl stravování matka zvolí, se pak podepíše na budoucím životě potomka.

Ne každý rodič si je této odpovědnosti vědom, a tak lékaři sledují, jak v České republice přibývá dětí, které mají již v nízkém věku několik rizikových faktorů pro vznik infarktu a podobných nemocí.

Již u malých dětí se objevuje zvýšený krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu. Pětina dětí má hladinu cholesterolu nad doporučenou hodnotou 4,7 milimolu na litr krve.

Častěji než dříve se u dětí vyskytuje i takzvaný metabolický syndrom. „Jeho podstatou je snížená citlivost tkání k vlastnímu inzulínu. Tento stav je spojen se vznikem kompenzatorní hyperinzulinémie, což znamená, že tkáně nedokážou dostatečně využít inzulín, a proto ho tělo vytváří stále více a více,“ vysvětluje Zuzana Urbanová z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. To vše vede k rozvoji vysokého krevního tlaku a k vyšší tepové frekvenci srdce.

S tím se rozvíjejí další negativní faktory – zvyšuje se hladina triglyceridů (tuků) v krvi a snižuje se hladina HDL (dobrého) cholesterolu. Tím se narušuje rovnováha mezi srážením krve a rozpouštěním krevních sraženin. Nejen, že se cévy ucpávají, ale hrozí i trombóza. Metabolický syndrom se vyskytuje asi u 25 procent lidí.

Spolupráce s lékaři

Na děti, respektive jejich srdce, je právě zaměřen Světový den srdce, který vyhlásila Světová federace srdce na 26. září.

Má připomenout, že kardiovaskulárními problémy mohou trpět i děti. Rodiče mohou vést své potomky k pohybu a jít jim příkladem tím, že nekouří. Pokud se děti naučí špatné návyky, v dospělosti se jim budou hůře měnit.

Další faktory pro vznik nemocí srdce a cév, jako jsou vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, cukrovka a takzvaný metabolický syndrom, vyžadují spolupráci s lékaři.

Pětina českých dětí má nadváhu, 13 procent je obézních. Zbytečná kila nabírají mimo jiné i přejídáním, které u nich mohli vypěstovat rodiče tím, že je nutí dojídat všechno jídlo.

„Někdy se označuje nedojídání za neslušné, toho by se rodiče měli vystříhat. Když dítě má dost, neměli by ho nutit dál,“ říká Hana Rosolová.

O deset let delší život

Dalším rizikem je kouření. Devět z deseti nových kuřáků jsou děti. V Praze kouří polovina dětí ve věku 12 až 14 let, každý den začne v Česku kouřit 100 až 140 dětí. Když rodiče kouří, je to špatný příklad pro dítě.

Vědecké studie prokázaly, že lidé s nízkým krevním tlakem, normálními hodnotami tuků a cukru v krvi a nekuřáci se dožívají v průměru o deset let delšího věku než kuřáci nebo lidé s metabolickým syndromem, vysokým tlakem či cukrovkou.

Bylo dále doloženo, že zdravá nízkokalorická dieta (bohatá na ovoce a zeleninu, využívající hlavně rostlinné tuky a omezující tučné mléčné výrobky a tučná červená masa), pravidelná pohybová aktivita a nekouření fungují v prevenci aterosklerózy a nejčastějších nemocí srdce a cév.

Pavla Skurovcová, Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!