Může zaměstnavatel dát do nákladů školné zdravotních sester?

„Vlastním agenturu domácí péče. Chtěla bych umožnit zdravotním sestrám další vzdělávání, včetně vysoké školy. Můžu dávat do nákladů školné (na soukromé VŠ), učebnice, případně kurzy a semináře?“ ptá se čtenářka daňového poradce Pavla Vítka z účetní kanceláře Dates… Svůj dotaz do poradny můžete zaslat i vy….

Webové stránky Zdravotnictví a medicína nabízejí lékařům a lékárníkům novou službu. Nevíte si rady s účetnictvím a máte konkrétní problém, se kterým potřebujete poradit? Napište nám na adresu: i.blahova@sanomamag-praha.cz nebo volejte na číslo 296 162 826. Na vaše otázky odpoví Pavel Vítek z daňové a účetní kanceláře Dates. Dotazy můžete posílat průběžně.

Bohumila Hajšmanová, Plzeň

Vlastním agenturu domácí péče (NZZ). Chtěla bych umožnit zdravotním sestrám další vzdělávání, včetně vysoké školy. Můžu dávat do nákladů školné (na soukromé VŠ), učebnice, případně kurzy a semináře? A jak je to se mnou – jako OSVČ?

ODPOVĚĎ:

Váš dotaz se dotýká poměrně složité problematiky. V zásadě ji lze rozdělit na dva okruhy. Prvním je oblast profesního vzdělávání, která souvisí s profesí zaměstnance. Do této oblasti spadají různé semináře, kurzy a školení, zaměřené na rozvoj a získávání nových poznatků, nutných ke správnému vykonávání profese.

V zásadě platí, že tyto kurzy zabezpečují rozšiřování či udržování si stávající kvalifikace zaměstnance. Výdaje vynaložené v souvislosti se vzděláváním zaměstnanců jsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů včetně výdajů na případnou odbornou literaturu či pracovní cesty související s tímto vzděláváním.

Jinak je tomu v případech, kdy pracovník získává novou kvalifikaci, t.j. například rozšiřuje nejvyšší dosažené vzdělání ze středoškolského na vysokoškolské či například získává řidičské oprávnění v souvislosti s potřebami zaměsatnavatele.

V takovém případě se jedná o složitou věc proto, že změněný stupeň kvalifikace je vlastně vždy osobním „vlastnictvím“ zaměstnance a je otázkou, zda rozšířených schopností využije zaměstnavatel, který mu zvýšení kvalifikace či rekvalifikaci hradil, v takové míře, aby bylo možné rozsah nákladů vynaložených na rozšíření kvalifikace zdůvodnit.

V těchto případech je nutné posuzovat, jak se zvýšení kvalifikace zaměstnance promítne v příjmech zaměstnavatele, jakou částku tento musel na zvýšení kvalifikace vynaložit a jaký prospěch mu toto zvýšení přinese.

V zásadě pro dokazování takového prospěchu lze použít dohody o zvýšení kvalifikace. Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem dohodu, že zaměstnanec odpracuje u zaměstnavatele určitou dobu (přiměřenou dle výše nákladů a době jejich návratnosti z výkonů zaměstnance po dosažení kvalifikace) a zaměstnavatel mu poskytne placené pracovní volno či uhradí jiné náklady.

PŘEDCHOZÍ DOTAZY:
Je správné zdanit jako mzdu i náhradu škody?

Která zdanitelná plnění jsou osvobozena od DPH?

Dohoda musí obsahovat celkovou výši nákladů, kterou zaměstnavatel po dobu zvyšování kvalifikace hodlá zaměstnanci uhradit (bez toho je dohoda neplatná), dále pak dobu kterou zaměstnance musí odpracovat po zvýšení kvalifikace, co se stane když si ji zaměstnanec nezvýší i přes náklady vynaložené zaměstnavatelem a závazek uhradit v případě ukončení pracovního poměru poměrnou část nákladů zaměstnavateli.

Ve vašem případě bych se vysoké školy trochu obával, neboť bych vycházel z toho, že kvalifikační předpokladny na zdravotnické profese jsou dány příslušnými zákony.

Obdobně to platí i pro OSVČ, která si může rozšiřovat či udržovat kvalifikaci ale jejího zvyšování (ve formě platby školného na VŠ, učebnic či nákladů na dopravu na VŠ) bych se jako daňového nákladu obával z hlediska důkazního břemene (t.j. zdůvodnění, jak uvedené výdaje slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů – rozdíl před i po zvýšení kvalifikace, kdy obvykla vykonávaná podnikatelská činnost zůstává stejná a těžko se proto prokazuje jaký vliv mělo získání VŠ diplomu na tuto činnost).

www.Zdravi.Euro.cz


Ohodnoťte tento článek!