Na chemoterapii jsem nasadil trávu

„Je to poměrně vzácné, nicméně dochází i k tzv. „bad tripu“ – stavu, kdy účinné látky konopí ovlivní psychiku uživatele jinak, než je zvyklý nebo než očekává. Takové stavy zahrnují úzkost, zvracení, pocení, třas, paranoidní stavy či halucinace…

Není to ještě ani rok, co pětatřicetiletý Tomáš Roreček opustil bránu krčské nemocnice poté, co prošel poslední sérií mnohaměsíční chemoterapie. Rok předtím lékaři zjistili, že má rakovinu. Cytostatika, která do něj devět měsíců pumpovali horem dolem, zabrala, ale pochopitelně také způsobila dlouhodobé nechutenství, opakovaná zvracení, celkovou slabost a následně začal i výrazně hubnout. Tak nasadil marihuanu a ta – jak tvrdí – mu pomohla. „Bylo mi fakt zle, zvracel jsem i po sklenici vody. Protože jsem měl několikaleté zkušenosti s marihuanou a věděl jsem, že mimo jiné zklidňuje a zvyšuje chuť k jídlu, zkusil jsem ji použít,“ svěřil se kreativní ředitel jedné z pražských reklamních agentur. „Bylo to skutečně mnohem lepší. Samozřejmě, v daném stavu člověk na jídlo chuť nedostane, ale – a to je podstatné – je daleko pravděpodobnější, že mu něco zůstane v žaludku,“ svěřil se mladý muž a nezastíral ani, že si jointa dá občas i dnes. Podle lékaře Tomáše Zábranského, který v Ústavu preventivního lékařství Univerzity Palackého v Olomouci přednáší drogovou epidemiologii, není Rorečkova zkušenost ojedinělá. „Marihuana se velmi úspěšně používá jako antiemetikum, tedy lék pro potlačení zvracení, a to jak pacienty, léčícími se na AIDS, tak těmi, kteří procházejí chemoterapií a radioterapií kvůli nádorům, což je v našich zemích častější,“ řekl Zábranský. „Syntetický tetrahydrocannabinol v tabletách je pro tyto účely registrován v USA, Britové vyvíjejí preparát, připravený z přírodní marihuany ve formě spreje, který se aplikuje pod jazyk. Tím se podle nich odstraní jednak škodlivé kouření, jednak to umožní tuto látku nemocným lépe aplikovat,“ dodal. Připomněl, že „je obecně znám i příznivý efekt na degenerativní onemocnění nervového systému – alzheimera, parkinsona, roztroušenou sklerózu, i když se o přesném biochemickém mechanismu zatím stále ještě spíše spekuluje“. Jak se Právu svěřila manželka dalšího pravidelného kuřáka konopí, pětadvacetiletého Petra, jednou jeho naléhání podlehla a vykouřila s ním a jeho kamarády jointa. „Odmítám to s ním už kouřit. Přesvědčil mě jen jednou a bylo mi pak na omdlení. Kamarádi mě museli vodit hodinu na čerstvém vzduchu,“ zavzpomínala. Její kamarádka, která se k marihuaně také náhodně dostala jednou, se dokonce pozvracela a nechce ji už ani vidět. „Je to poměrně vzácné, nicméně dochází i k tzv. ,bad tripu` – stavu, kdy účinné látky konopí ovlivní psychiku uživatele jinak, než je zvyklý nebo než očekává. Takové stavy zahrnují úzkost, zvracení, pocení, třas, někdy i paranoidní stavy či halucinace, o kterých sice postižený ví, že to jsou halucinace, nijak mu to ale nepomáhá se jich zbavit,“ popsal doktor Zábranský.

Martin Zeman, Právo, 12.7.2002

Ohodnoťte tento článek!