Na dotazy odpovídal prezident České lékárnické komory

Tuto sobotu se mají předsedové okresních sdružení lékárníků dohodnout na dalších krocích při řešení současné finanční krize. „Za sebe budu navrhovat, abychom s případnou protestní akcí vyčkali alespoň čtrnáct dní,“ řekl v on-line rozhovoru prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba…

„Pokud bychom byli nuceni přistoupit k uzavření lékáren, určitě bychom to spojili s masivní vysvětlovací kampaní. Nebude-li situace ohledně splatnosti faktur VZP v dohledné době vyřešená, určitě zvolíme razantnější postup,“ řekl v on-line rozhovoru prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba, který odpovídal na dotazy čtenářů www.Zdravi.Euro.cz.

Zajímalo by mne, zda Česká lékárnická komora myslí své hrozby vážně a je opravdu ochotna zavřít lékárny v případě, že pojišťovny nezaplatí. Z dosavadních zpráv v médiích mi totiž není moc jasné, oč vlastně jde. Děkuji. (Zuzana Suchá)

Lubomír Chudoba: Naše reakce na neutěšený stav ve splatnostech by měla být brána skutečně velmi vážně. Ekonomická situace zejména malých lékáren se dramaticky zhoršila. Pokud vláda nebude ochotna vyřešit pohledávky, které má VZP především za státními podniky, nevidím důvod, proč bychom tuto situaci měli jako zdravotníci řešit ze svých provozních prostředků a brát si další úvěry, nebo mít zhoršené podmínky od distribučních firem.

ČLK v pondělí oznámila, že pokud vláda nepomůže lékárníkům s dluhy, je připravena v krajním případě na půl hodiny uzavřít lékárny. Co bude komora dělat v případě, že se jí požadavky nepodaří prosadit? Prodlouží protesty? (Hana Solichová, Brno)

L.CH: V tuto chvíli máme připravena dvě opatření. Prvním je podávání hromadných žalob na VZP o náhradu škody. Tím je jednak míněno vymáhání zaplacení úroku z překlenovacích úvěrů, které si lékárny musely vzít, aby byly schopny včas zaplatit distributorům. Dále sem patří náhrada škody, která některým lékárnám vznikla proto, že distribuční firma zhoršila obchodní podmínky dodávání léčiv v důsledku nutnosti prodloužení splatnosti faktur za léčiva. Druhým opatřením je již zmiňované výstražné uzavření lékáren v první fázi spíše na symbolickou dobu 30 až 60 minut.

Pokud bychom byli nuceni přistoupit zejména k opatření uzavření lékáren, určitě bychom to spojili s masivní vysvětlovací kampaní vůči veřejnosti. Nebude-li situace ohledně splatnosti faktur VZP v dohledné době vyřešená, určitě zvolíme razantnější postup. Jsem ale optimista a doufám, že k tomu nedojde. Stát již v minulosti řešil situaci se zkrachovalými kampeličkami a s vytunelovanými bankami, nedávno jsme zaplatili miliardy za prohranou arbitráž. To vše je zejména důsledek neschopnosti předchozích vlád nastavit i v České republice vymahatelná zákonná pravidla. Byl a je to proces bolestivý, podle mého názoru z velké části zbytečný. Konečně by ale měla být přijata taková pravidla, aby se obdobné situace již neopakovaly. Snad nám k tomu dopomůže i vstup do EU. Jinak by hrozilo, že i nadále budeme nebohatou či spíše chudnoucí zemí.

Chtěl bych se zeptat, v jakém časovém horizontu – řádově – chystá Česká lékárenská komora protestní akce. Vzhledem k tomu, že se má ČLK sejít k poradě tuto sobotu, znamená to, že se dá očekávat případné uzavření lékáren ještě do konce září? Nedovedu si totiž představit, že by do soboty předložila vláda návrh reálného řešení problematiky pozdních plateb VZP, jak zní ultimátum České lékárnické komory. Děkuji. (M. Bukowski)

L.CH: Jsem si vědom toho, že konečné naplnění našeho požadavku je spíše v řádu několika měsíců. Proto si myslím, že v tuto dobu bude dostatečné, pokud bude přijato příslušné vládní usnesení, ve kterém bude ale jednoznačně popsán způsob, výše finanční částky a časový harmonogram „oddlužení“ VZP. Včera jsem se dozvěděl, že návrh příslušného vládního usnesení by měl být předložen do čtrnácti dní. Tuto sobotu budeme jednat s předsedy jednotlivých sdružení lékárnické komory. Na jednu stranu se tedy dozvíme aktuální prodlevy ve splatnostech v jednotlivých regionech. Na stranu druhou budou zástupci jednotlivých sdružení podrobně seznámeni s posledním vývojem. Za sebe budu navrhovat, abychom s případnou protestní akcí vyčkali alespoň těch zmiňovaných čtrnáct dní. O dalším postupu se rozhodneme – buď nás paní ministryně Součková přesvědčí, nebo naopak nepřesvědčí o reálnosti splnění navrženého řešení.

Jsem student farmacie a mám jednoduchý dotaz. Vyplatí se mi jít pracovat jako lékárník? Můžete, prosím, stručně shrnout všechna pro i proti? Můžete mi prosím říct, jaký je průměrný plat českého lékárníka? (Petr Zuker, Praha)

L.CH: Chcete-li se realizovat profesně, máte-li sociálnější cítění a naplňuje Vás práce s lidmi, jsem přesvědčen o tom, že povolání lékárníka je velmi krásné, i když náročné. Pokud máte na mysli pouze finanční ohodnocení, je velmi individuální – v Praze se například nástupní průměrný plat lékárníka pohybuje okolo 22 tisíc hrubého, v menších městech mezi 15 tisíc. Narozdíl od některých profesí je ale platový nárůst velmi pozvolný, zajímavějšího ohodnocení se dostává především odborným zástupcům v lékárnách.

Zajímalo by mne, jakým způsobem proběhne ladění doplatků za léky s ostatními Evropskými zeměmi. Jako pacientka, která užívá řadu léků (jsem kardiak s ischemickou chorobou srdeční) by mě zajímalo, zda se bude posuzovat třeba míra závažnosti onemocnění. Velmi se obávám nárůstu doplatků za antidepresiva. Už nyní jsou pro řadu pacientů s duševními problémy účinné léky nedostupné. Zajímalo by mne také, jak je možné, že za totéž antidepresivum v jedné lékárně zaplatím téměř o 200 korun více, než v jiné? Nemůže lékárnická komora zveřejňovat přehled doplatků na internetu? (Milada Berková, Mělník)

L.CH: Podle mého názoru ještě velmi dlouhou dobu si každá členská země v Evropské unii bude vytvářet vlastní zdravotní politiku, do níž patří i otázka finanční spoluúčasti pacientů na léky a výše odváděného zdravotního pojištění. To, co s největší pravděpodobností se bude sbližovat, jsou i ceny léků. Začíná se mluvit o jednotné evropské ceně léčiv, což podle mého názoru již s určitými odchylkami platí u originálních léčiv. Pravděpodobně i výrobci generických léčiv budou na území jednotné Evropy uplatňovat velmi podobnou cenovou politiku pro svoje přípravky. Tedy i v budoucnosti bude podle mého názoru především záviset na tom, jaký systém finanční spoluúčasti pacientů vlády jednotlivých zemí přijmou. To se týká i otázky zmiňovaných antidepresiv.

K různé výši doplatků na stejný lék:dlouhodobě Česká lékárnická komora prosazuje myšlenku pevných cen na předepisovaná léčiva. Je to systém běžný v převážné většině evropských zemí. Jsme přesvědčeni o tom, že by obecně cenovou politiku státu velmi zprůhlednil, odstranil chaos ve veřejnosti a ve svém důsledku vedl ke snížení ceny léčiv. Co se týče dotazu, zda Česká lékárnická komora bude zveřejňovat přehled doplatků za léky: můžeme pouze uveřejnit číselník léčiv s informací o maximálně možném doplatku na jednotlivé léky. V každé lékárně se samotný doplatek může lišit a my nemáme možnost získávat přehledy o jejich aktuální výši v jednotlivých lékárnách.

Jaká je budoucnost sítě lékáren? Mají se zákazníci obávat rušení lékáren tak, jako to hrozí nemocnicím? Odvisí to od finančních prostředků ve zdravotnictví obecně, nebo od počtu lidí, kteří jsou ochotni pracovat jako magistři? Druhá otázka: na čem bude záviset legalizace samoobslužného predeje OTC léků? (MUDr. Jolana Kriseová)

L.CH. 1. Rušení lékáren se obávám zejména v mimoměstských lokalitách. Důvodem jsou zejména nedostatečné příjmy malých lékáren a zároveň i menší ochota mladých kolegyň a kolegů pracovat a žít v těchto oblastech. Tento problém ale řeší všechny evropské země.

2. Česká lékárnická komora je striktně proti možnosti samoobslužně prodávat volně prodejně léky. Jako nejnebezpečnější vidíme zjednodušení rozhodování spotřebitele o opodstatněnosti užívání konkrétního léku, zejména pod vlivem reklamy. Léky nejsou zboží běžného charakteru a jakákoliv jejich konzumace by skutečně měla být velmi precizně posuzována. To se týká i volně prodejných léků. Proto jsme přesvědčeni o tom, že každému nákupu i volně prodejného léčiva by měla předcházet porada s odborníkem. Vliv reklamy opravdu nepodceňujme. Osobně mě například šokuje odhadované množství lékařů, kteří v USA předepisují

řadu léků jen na základě toho, že to po nich pacient pod vlivem reklamy vyžaduje. Pokud nejsou ani tito lékaři schopni agresivní reklamě odolat, jak bychom pak měli ochránit laika? K vaší otázce ohledně legalizace samoobslužného prodeje volně prodejných léčiv – musely by k tomu být dány zákonné podmínky, to znamená přesvědčit politiky o užitečnosti tohoto opatření. Jako lékárníci jsme naopak rádi, že se nám nedávno podařilo politiky přesvědčit o nebezpečnosti uvolnění prodeje OTC.

Zajímalo by mne, jaký je názor České lékárnické komory na právě zveřejněnou zprávu o japonských lékárnách, které prodávají OTC léky prostřednictvím videotelefonu (článek ZDE). Zastává dr. Chudoba spíše liberálnější postoj, reprezentovaný japonskou firmou nebo konzervativní názor japonské vlády? Byla by podobná aktivita v českých poměrech možná nebo by šlo také o ilegální postup? (odesilatel nepodepsán)

L.CH: Můj bratr již třetím rokem žije v Japonsku, takže jsem měl možnost se seznámit s japonskými lékárnami. Oproti Evropě je zde zásadní rozdíl. V Japonsku neexistují veřejné lékárny, tak jak jsme zvyklí z Evropy. Obyvatelé mají možnost získávat zejména volně prodejná léčiva v jakýchsi lepších drogériích, většinu předepisovaných léčiv dostávají u lékaře. O lékárnách se dá mluvit jedině v případě místních nemocničních lékáren. Co se týká prodeje po videotelefonu –

jsem přesvědčen o tom, že je nezbytný přímý kontakt s odborníkem. Pokud se v tomto případě jedná pouze o poskytnutí informace, nevidím v tom žádné nebezpečí. Pokud by se ale na základě tohoto krátkého kontaktu měly doporučovat, nebo dokonce předepisovat léky, vnímal bych to jako dosti rizikové.

Jak jsem již zmínil v předchozí odpovědi, považuji opravdu za velmi užitečné udržovat v povědomí veřejnosti myšlenku užívat léky skutečně jen v odůvodněném případě. Jakákoliv zjednodušení, byť s využitím moderní techniky, by podle mého názoru přispěla k nadbytečné spotřebě.

Jak se díváte na prodej léků veřejnosti v nemocničních lékárnách? Na jednom nedávno pořádaném semináři jsem se dozvěděl konkrétní údaje, které dokládají, že bohaté lékárny bohatnou, chudé lékárny chudnou. 50 procent celkového obratu všech lékáren v ČR (kterých je kolem 2100) totiž pokryje pouze 400 lékáren. Jaký je váš názor na tento vývoj?Hodláte těmto menším lékárnám nějak pomoci? (MUDr. Karel Hladil)

L.CH: V řadě evropských zemí poskytují své služby nemocniční lékárny pouze pacientům, kteří jsou v dané nemocnici hospitalizováni. V České republice jsou otevřeny i veřejnosti a osobně se domnívám, že tento stav nezměníme. Máte pravdu, že obratově silné lékárny spíše posilují. Naším záměrem je udržet dostupnost lékárenské péče i v lokalitách mimo větší města. Naše pomoc menším lékárnám spočívá zejména v tom, že se snažíme změnit systém cenotvorby léčiv. Prosazujeme myšlenku diferencované obchodní přirážky na léčiva. Tento princip platí téměř ve všech evropských zemích a ve svém důsledku znamená spravedlivější odměnu pro lékárnu, jejíž sortiment tvoří levnější léky. Prosazované pevné ceny předepisovaných léčiv by navíc měly podpořit malé lékárny v tom, že by měly eliminovat některé marketingové aktivity výrobních firem – mám na mysli zvýhodňování prodeje léků jen v těch nejobratovějších lékárnách.

Dobrý den. Rád bych se dr. Chudoby zeptal, jaký má on osobně názor na působení paní Marie Součkové jako ministryně zdravotnictví. Nejde mi o oficiální postoj České lékárnické komory, ale o názor Lubomíra Chudoby. (Mgr.Jaromír Veteška)

L.CH: Když paní ministryně nastoupila do své funkce, byl jsem velmi potěšen tím, že na řadu témat týkající se lékárenství má velmi podobné názory. Domníval jsem se, že vzájemná spolupráce mezi Českou lékárnickou komorou a ministerstvem zdravotnictví povede k tomu, že řada do té doby palčivých otázek bude v dohledné době vyřešena. Postupem času jsem však nabyl názoru, že její slovní vyjádření velmi předbíhají schopnost ministerstva věci řádně zanalyzovat a připravit k prosazení. Na jedné straně jsem si vědom toho, že rezort zdravotnictví řešení klíčových problémů léta zanedbával, a že na spolupráci s opozičními politiky se často nedá spolehnout. Nicméně jsem přesvědčen, že vážnost situace ve zdravotnictví by měla podnítit ministerstvo k dynamické činnosti a daleko užší spolupráci s odbornou veřejností. Nedávno vystoupila paní ministryně s některými návrhy, jak situaci ve zdravotnictví řešit. Za velmi nešťastné považuji tři věci. Za prvé – své návrhy nemá dostatečně zanalyzované a prodiskutované s odbornou veřejností. Za druhé – pro svá veřejně sdělovaná řešení si předem nezajistila podporu ve své straně. Za třetí – nutnost prosazení svých myšlenek není schopna přesvědčivě vysvětlit veřejnosti. Dostala se tak do stádia, že je kritizována z více stran. Je to velká škoda, neboť jsem přesvědčen o tom, že bez ohledu na to, kdo a z jaké strany bude vykonávat funkci ministra zdravotnictví, bude muset řadu návrhů ministryně Součkové zcela nebo s menšími úpravami prosazovat.


DÁLE ČTĚTE:
Svět léčiv je složitý, ceny nejsou výjimkou
Chudoba: Po vstupu do EU přijde agresivnější reklama na léky
Černý obchod s anaboliky na českém webu

Po vstupu do EU asi ubude v ČR lékáren a budou chybět lékárníci
Čeho se obávají? V co doufají? A chtějí vůbec do EU?
K lékaři chodíme často. Pro recepty
Koupíme léky v samoobsluze?
Chudoba: Bez taktiky Součková reformu neprosadí
Lékař využil svůj web pro nelegální prodej léků
Ohodnoťte tento článek!