Na světě je každoročně registrováno deset miliónů nových případů onemocnění rakovinou

Národní onkologický registr eviduje ve východních Čechách od roku 1951 celkem 120 411 případů nádorových onemocnění, z toho 62 102 u mužů a 58 309 onemocnění žen. Za rok 2001 bylo dosud hlášeno 14 799 nových onemocnění celkem…

Třetině by se však bylo možné při správné prevenci vyhnout, další třetinu účinně léčit. Tento závěr obsahuje zpráva Světové zdravotnické organizace, vypracovaná pro mezinárodní konferenci Organizace spojených národů o rakovině, která se konala začátkem července v norském Oslu.

Světová organizace vyzvala všechny země, aby vyvinuly národní programy boje s rakovinou. Toto onemocnění je v současné populaci druhou nejčastější příčinou úmrtí. Počet obětí rakoviny vzroste do roku 2020 pravděpodobně na deset miliónů za jediný rok.

Národní onkologický registr eviduje ve východních Čechách od roku 1951 celkem 120 411 případů nádorových onemocnění, z toho 62 102 u mužů a 58 309 onemocnění žen. Za rok 2001 bylo dosud hlášeno 14 799 nových onemocnění celkem.

U mužské populace se nejčastěji vyskytuje rakovina plic, u žen zhoubný novotvar prsu. Mnohé životy by mohly být zachráněny, kdyby byly všude využívány již existující poznatky o metodách prevence, včasného zjišťování i léčení rakoviny. Téma, které se rozhodně netýká jen nemocných a medicíny.

Dejte pokoj s rakovinou a statistikou, řekne možná v tuhle chvíli mnohý čtenář. Zhoubná nemoc jeho rodinu naštěstí nepotrápila, proč by se jí zabýval? Pomoci těm, kteří už onemocněli, dokáže stejně pouze medicína…

Z následujícího rozhovoru s Jiřím Peterou, přednostou kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kromě jiného vyplyne:

– že bychom se o své zdraví neměli zajímat, teprve když je ztrácíme;

– že je nutné, aby naši zdravotníci mohli používat stejně progresivní metody léčby jako jejich kolegové ve vyspělých zemích. Na nákladná zařízení, která znamenají významný posun v léčbě zhoubných novotvarů, stát nemá dostatek prostředků, proto by sponzorství podobných investic mělo být samozřejmostí. V řadě zemí to tak obvykle bývá.

Výskyt zhoubných nádorů se od poloviny šedesátých let minulého století zdvojnásobil, je závažným zdravotnickým i celospolečenským problémem, který není možné přehlížet. Lze stoupající křivku onemocnění vůbec nějak ovlivnit?

„Je třeba si uvědomit, že 70 procentům nádorových chorob se dá předejít. Za nárůst onemocnění totiž paradoxně nemůže ani tak znečištěné prostředí jako životní styl, hlavně bohatý příjem energie ve stravě, hojnost tuku, nedostatek vlákniny v potravinách a nedostatečná fyzická aktivita. Je třeba více pamatovat na vitaminy obsažené v přirozené formě v ovoci a zelenině. Jsou mnohem účinnější než různé vitaminové přípravky; rostlinná potrava totiž obsahuje látky ulehčující využitelnost vitaminů lidským organismem. A to je zřejmě taky jeden z důvodů, proč je výskyt například rakoviny tlustého střeva nebo prsu častější v zemích se západní formou tučné stravy než tam, kde jsou na jídelníčku často ryby, ovoce a zelenina.

Je všeobecně dobře známo, že vzniku nádorů napomáhají rovněž obezita, kouření a alkohol …“

Životosprávu by si měl a může ohlídat každý sám. Ale co screeningové programy, které v některých zemích fungují u nejčastěji diagnostikovaných zhoubných onemocnění?

„V tom svět zatím pouze doháníme. Ve Velké Británii, skandinávských i dalších zemích – hlavně ve Spojených státech – běží screeningové programy už řadu let. Jsou založeny na aktivním vyhledávání počátečních stadií nádorového onemocnění nezachytitelných klinickým vyšetřením, anebo těch, která ještě nezpůsobují problémy.

Nyní se v České republice uvádí do života screeningový program mammografie žen starších 45 let. Ve Skandinávii se zjistilo, že takové programy mohou vést ke snížení úmrtí na rakovinu prsu asi o 30 procent. Musí být ovšem podchycena dostatečně velká část populace, tj. asi 75 procent žen, které budou jednou za rok nebo dva zvány na mammografické vyšetření. Efekt se pochopitelně nedostaví okamžitě, ale až za sedm či více let. Výdaje na screeningové programy budou vyrovnány úsporami za nákladnou léčbu pokročilých a už nevyléčitelných nádorových onemocnění.“

Je léčba rakoviny drahá?

„Náklady na paliativní léčbu pacienta s nevyléčitelným stadiem rakoviny (tj. léčbu mírnící obtíže, které nádor působí, a prodlužující nemocnému život) jsou vysoké. Na jednu sérii cytostatických kúr je to řádově několik set tisíc korun, náklady na nevyléčitelného pacienta mohou jít do miliónů.

Je třeba zdůraznit, že v našem zdravotnickém systému mají všichni rovný přístup k léčbě, zatímco v řadě jiných zemí rozhodují o jejím způsobu peníze, které pacient může investovat, či typ jeho pojištění. Také konzultace jsme uvykli poskytovat zdarma, což si většina našich lidí neuvědomuje.“

Které metody léčby zhoubného novotvaru jsou nejčastější?

„Léčba zhoubných nádorů je v současné době multidisciplinární – podílí se na ní několik oborů. Dominují chirurgická léčba a radioterapie, přičemž obě tyto metody jsou obvykle kombinovány s chemoterapií. Stále větší zájem vzbuzují v poslední době imunoterapie a léčba biologická.

Bohužel, zrovna v radioterapii má náš stát v mezinárodním srovnání dluh. Léčbu zářením dostává asi jen 30 až 40 procent pacientů, zatímco v západních evropských státech a USA až 60 až 75 procent nemocných. Dostupnost radioterapie je u nás nízká, vybavení pokulhává minimálně o deset až patnáct let za západoevropským standardem.

Chemoterapie přispěla k vyléčitelnosti celé řady nádorových onemocnění – u karcinomu prsu, nádorů kolorekta i celé řady dalších diagnóz pomohla zlepšit kvalitu a prodloužit život pacientů.

Do budoucna očekáváme zlepšení výsledků zejména od biologických metod, jejichž smyslem je cílený zásah do chorobných procesů s co nejmenším zatížením zdravé tkáně. Jenže bude trvat dvacet a možná ještě více let, než bude možné biologickou terapii v klinické praxi běžně aplikovat. Nyní musíme vystačit se základními léčebnými metodami, které máme k dispozici.“

Co řeknete k devitalizaci?

„Kolem devitalizace probíhá nyní řada emotivních diskusí. A to není správné, protože moderní medicína musí být založena výhradně na faktech.

Ve standardní medicíně se u některých typů léčby devitalizace nádorů v podstatě provádí – například v některých případech embolizace nádoru ledvin či jater. Tato metoda má jisté racionální jádro, pokusy na člověku je ovšem třeba při jejím ověřování vyloučit. Program testování devitalizace v odborně vedených studiích podle mne stojí za to dále sledovat.“

Pacient se v obavách o svůj život chytá každé naděje, včetně různých léčitelů…

„Rozdíl mezi standardní medicínou a různými typy léčitelských přístupů je v tom, že v prvním případě je přípustné pouze to, co se objektivně prokázalo ve prospěch pacienta – jakákoliv dojmologie je nepřípustná.

Klást dělítko mezi přírodní a oficiální medicínu ale také není správné. Vždyť například i řada cytostatik používaných v moderní medicíně je odvozena od přírodních látek – tisu, barvínku aj.

Setkáváme se s pacienty, kteří přicházejí od léčitelů ve stadiu, kdy už jim konvenční medicína nepomůže. Léčitelově metodě bez výhrad věří, i když to pro ně znamená záhubu. Je to fluidem, které osobnost léčitele často vyzařuje, či jistou sugescí? To už se dotýkáme nepopiratelného hendikepu moderní onkologie – lékař nemá na pacienta tolik času, kolik by si přál, a nemůže jej vést psychicky tak, jak by si nemocný zasloužil.

Každý onkolog by mohl ze své praxe uvést řadu příkladů, kdy pacienti přišli od léčitelů se zcela scestnými informacemi. Vzpomínám na pacientku, která podstoupila filipínskou medicínu – vynětí ledviny nekrvavou metodou. Přestože tomografické vyšetření jednoznačně prokázalo, že ledvina v těle zůstala, nevěřila.

Jiná velmi mladá žena s nádorem vaječníků opustila standardní medicínu a léčila se u léčitele. Věřila ujišťování, že její život není ohrožen, přestože tomu bylo právě naopak. Teprve v úplně posledním stadiu choroby přistoupila na standardní léčbu, ale to už nebylo v našich silách pomoci. Takových příběhů je hodně.“

Vaše klinika shání prostředky na zařízení, které by výrazně zlepšilo účinnost léčby nádorů. Oč jde?

„Radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT) znamená kvalitativní skok v možnostech léčby zářením a využívá se v onkologických centrech ve Spojených státech i některých zemích Evropské unie. Její význam lze přirovnat k zavedení kobaltové bomby či gamma nože, přičemž v případě IMRT jde o metodu s daleko širším využitím.

Svazek záření se pomocí složitého počítačového systému a zařízení tvaruje a dělí na jednotlivé paprsky s různou intenzitou. Díky tomu je možné se téměř zcela vyhnout ozáření zdravých tkání, aplikovat výrazně vyšší dávku na nádor, a tak zvýšit účinnost léčby bez postradiačních potíží, které má řada pacientů.

Ozáření metodou IMRT přesně kopíruje tvar nádoru a zvyšuje vyléčitelnost pacientů bez komplikací o zhruba 10 až 15 procent – pokud nemají nádor, který metastázoval.

Kdyby se nám zařízení povedlo získat, mohlo by to znamenat až 300 zachráněných životů za jediný rok.“

Proč usilujete o to, aby byl první provoz radioterapie s modulovanou intenzitou v ČR právě na vaší klinice?

„Provoz IMRT v Hradci Králové by byl zatím jediný nejen u nás, ale ve všech postkomunistických zemích. Dodavatelská firma projevila zájem, aby pracoviště v České republice sloužilo jako bezplatné školicí centrum pro celou východní Evropu, proto je ochotna z původní ceny zařízení slevit.

A proč se tolik snažíme, aby IMRT bylo právě u nás? Máme zkušenosti s konformní radioterapií a po všech stránkách optimální zázemí. Kromě toho by byly náklady na realizaci záření s modulovanou intenzitou na naší klinice momentálně nejnižší. Máme moderní ozařovače a zavedení IMRT by znamenalo pouze adaptaci stávajícího zařízení, zatímco radiologie se stárnoucím základním vybavením by na instalaci radioterapie s modulovanou intenzitou musely vynaložit až 120 miliónů korun.“

Potřebnou částku na zavedení špičkové léčebné metody zatím ovšem nemáte.

„Obrátili jsme se na veřejnost a podnikatelskou sféru, aby nás finančně podpořily. Dosud jsou s dárci podepsány smlouvy na částku kolem dvou miliónů korun; celková cena zařízení je 15 až 16 miliónů.

Milión korun nám věnuje Východočeská energetika Hradec Králové, půl miliónu Elektrárny Opatovice. Věříme, že se ozvou další společnosti a firmy. Snad si uvědomí, že hledání prostředků na boj s rakovinou se netýká výhradně zdravotnictví.

Jsme vděčni za každý finanční příspěvek a velmi nás potěšily některé vstřícné reakce jednotlivců i firem. Připomenu alespoň zpěvačku Inku Rybářovou, pány Miloslava Cermana z Vrchlabí a Karla Kulta – STAVO Rtyně v Podkrkonoší, společnosti Cutisin Jilemnice, ProjectSoft Hradec Králové, Kablo Elektro Vrchlabí, družstva Tvar Karlovy Vary, Vkus Frýdek Místek, D-pleta Hradec Králové…“

Nádorové onemocnění je neštěstím a většina z nás si myslí, že jeho postihnout nemůže. Bohužel, celoživotní riziko onemocnění rakovinou ohrožuje každého druhého z nás. Podaří-li se získat prostředky na IMRT, bude to větší šance na uzdravení pro nemocné v celé České republice.

Každý, kdo přispěje na konto u Komerční banky (č. ú. 10030-24639511/0100, v.s. 2180), posune naději k realitě.

Podaří se shromáždit potřebnou částku na špičkovou léčebnou techniku pro kliniku onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice v Hradci Králové?

Hradecké noviny, 17.7.2002

Ohodnoťte tento článek!