Naděje a obavy v genovém inženýrství

Lidský genom byl osekvenován, vědci připravují transgenní rostliny, které poslouží jako vakcína… Kdy je toto „překračování hranic“ ještě etické?…

O současných výsledcích a nových možnostech genového inženýrství a o etických otázkách spojených s manipulací s lidským genomem hovořili včera na sympoziu „Naděje a obavy v genovém inženýrství“ lékaři a vědečtí pracovníci z oborů genového inženýrství, teologie a sociologie.

Profesor Stanislav Zadražil z Přírodověděcké fakulty v Praze upozornil na fakt, že „přestože již byl celý lidský genom osekvenován, ještě dlouhou dobu zůstane funkce zhruba 20% genů lidské DNA nerozpoznána“. Ke zjištění, co tyto tzv. „sirotčí geny“ kódují, může vědcům posloužit i studium genů nižších organismů.

Poslední výsledky podle Zadražila dokazují, že lidský genom obsahuje „pouze“ 30.000-40.000 genů, na rozdíl od předpokládaných 100.000. Řádově stovky lidských genů jsou nejspíš bakteriálního původu. Vědci na chromozómech identifikovali na 1.400.000 sekvencí obsahujících pouze jednu, stále se opakující bázi, které jim slouží jako „značky“ pro mapování polohy genů.

V poslední době se často hovoří o problematice geneticky modifikovaných organismů (GMO). Doc. Miloš Ondřej z Ústavu molekulární biologie Akademie věd ČR vysvětlil, že zasahování do dědičného základu rostlin není věcí posledních několika let. Už neolitický člověk prováděl tzv. „umělý výběr“ výsevem semen vybraných jedinců, v 18. století bylo popsáno první záměrné křížení rostlin, první vyvolané mutace vedoucí k polypliodii vědci provedli již v roce 1930. Uvedl, že v současné době se transgenní rostliny pěstují na ploše mnohokrát větší než je rozloha České republiky (převážně v USA a Kanadě), a to bez jakýchkoli problémů. „Transgenů připravených pro použití jsou tisíce,“ řekl Ondřej. Některé z nich mají zlepšit výživovou hodnotu potravin. Vědci např. připravují tzv. „zlatou rýži“ se zvýšeným množstvím betakarotenu a železa, která může pomoci lékařům při léčbě avitaminózy v některých rozvojových zemích, nebo rostliny, které budou obsahovat vakcíny.

Podle profesora teologie Helmuta Renöckla z linecké univerzity by si lidé měli uvědomit rozpor mezi množstvím a hloubkou vědeckých poznatků a schopností lidstva chápat a užívat jich ke svému prospěchu. „Překračování hranic poznání není samo o sobě neetické, pokud převezmeme odpovědnost za dopady a nové skutečnosti, které jsme tím vyvolali,“ řekl Renöckl. Nastínil potřebu stanovit pravidla pro „překonávání vědeckých bariér“, a to nejen na osobní či státní, ale minimálně na evropské a nejlépe na celosvětové úrovni.

mka, Zdraví.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!