Nemocnice Na Homolce má továrnu na cévní protézy

23. 9. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Homolka jako jediný vlastník má možnost ovlivňovat strategii a obchodní podmínky výroby a prodeje cévních protéz a zároveň těžit z výsledků divize funkčního prádla...


Pražská Nemocnice Na Homolce už několik let vlastní továrnu. V polovině devadesátých let koupila stoprocentní podíl ve Výzkumném ústavu pletařském, a. s. (VÚP) se sídlem v Brně. Tehdy riskantní krok, který v českém zdravotnictví, potýkajícím se s nedostatkem peněz, neměl obdoby, se vyplatil.

„Ústav, který jsme koupili, se zabývá vývojem a výrobou pletených cévních protéz a zároveň funkčního prádla určité značky. Ročně se tu vyrobí na 4000 kusů cévních protéz a naše nemocnice je jejich největším tuzemským odběratelem. Odtud tedy pramenil náš zájem o ústav,“ říká ředitel Homolky doktor Oldřich Šubrt.

Dodává, že Homolka jako jediný vlastník má možnost ovlivňovat strategii a obchodní podmínky výroby a prodeje cévních protéz a zároveň těžit z výsledků divize funkčního prádla.

Výroba na přání

„Pro nemocnici má vlastnictví takového ústavu tři výhody: můžeme udržovat rozumné ceny protéz, které jsou o polovinu nižší než ceny výrobků z dovozu. Dále přát si, co nám mají vyrobit. Jde například o jiné průměry cévních protéz, než se standardně vyrábějí. Kdybychom toto požadovali od nějakého světového výrobce, stálo by to strašně peněz a trvalo by to dlouho. Navíc VÚP děláme reklamu, protože máme dobrou cévní chirurgii, a to se zase promítá do prodeje cévních protéz ve světě,“ vysvětluje Šubrt.

VÚP řadu let dosahuje zisku, který se v posledních třech letech pohyboval od 2,3 do 2,8 miliónu korun a v příštích dvou letech by se měl vyšplhat až na 10 miliónů ročně.

„Vývojové oddělení VÚP zase využívá zkušeností lékařů z nemocnice a spolupráce tak probíhá i na odborné úrovni,“ informuje Šubrt.

Podle něj se na vývoji inovovaných výrobků cévních náhrad podílejí lékaři nejen z Nemocnice Na Homolce, ale i ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a kliniky popálenin v nemocnici v Bohumíně.

V ústavu vyvinuli i gastrickou bandáž (pásek obepínající část žaludku) používanou při léčbě obezity a speciální rukavice vhodné pro pacienty při léčbě popálenin rukou. Největší inovací ústavu je ale vlastní výroba kolagenu a následné potahování cévních protéz touto látkou.

Získali certifikát pro kolagen

„Kolagen pro zdravotnické využití se ve světě vyrábí pouze v několika málo firmách, a to z kravských kůží. Musí jít o chovy dlouhodobě sledované, kde je stoprocentně vyloučena nákaza nemocí šílených krav. My jsme kolagen brali od českého výrobce, který ale neměl evropský certifikát. Proto jsme výrobu převzali a zavedli ji. Odebíráme kůže z ekologického chovu krav na Šumavě. Certifikát už máme. V budoucnu chceme kolagen exportovat a budeme s ním vyvíjet další věci pro zdravotnictví, protože se používá všude, kde je třeba rychlejší srážlivost krve,“ uzavřel Šubrt.

Dodal, že vlastnictví továrny nemocnicí tak vytváří další finanční zdroj pro nemocnici. „V konečném efektu největší přínos z toho má pacient,“ uzavřel Šubrt.

Václav Pergl, Právo, 23.09.2003

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?