Neslyšící lidé neradi chodí se zdravotními obtížemi k lékaři

Neslyšící pacient v ordinaci lékaře nebo na lůžkovém oddělení, to bylo téma, o němž na Libereckých dnech sester hovořila Vladislava Vlasáková, zdravotní sestra z urologie liberecké nemocnice. „Neslyšící lidé jsou proti slyšícím pacientům ve velké nevýhodě. Neznají podstatu svého onemocnění…

LIBEREC – chodí málokdy k lékaři, protože je odrazují obtíže při dorozumívání,“ upozornila sestra Vlasáková. Mezi lidmi se sluchovým postižením bývají velké rozdíly. Kupříkladu lidem, kteří se jako neslyšící narodili a neumějí dobře česky, mnohdy nemá smysl pokyny k léčení sdělovat písemně. „Pacient sice může znát všechna slova ve větě, ale nemusí vždy porozumět jejich smyslu,“ upozornila Vladislava Vlasáková. I slyšící pacient si pamatuje jen třetinu až polovinu toho, co mu lékař sdělí. Neslyšící pacient zachytí jen pár slov a jejich význam často nepochopí.

Pokud je pacient schopen odezírat, je nutné mluvit zřetelně, přitom nekřičet a používat známá slova. Odezírání je intenzivní duševní činnost a člověka značně vyčerpává. Dochází přitom ke kuriózním situacím, kdy lékař nebo sestra hovoří k pacientovi zády, zapomenou si sejmout z úst roušku nebo se spokojí s tím, že pacient pokyvuje hlavou, ale obsah sdělení nechápe.

„Při složitých potížích by měl být k dispozici speciální tlumočník. Pokud vím, v naší nemocnici takový pracovník nepůsobí,“ dodala sestra. Problematikou neslyšících pacientů a dorozumíváním s nimi se zabývá ve své nové knize Mgr. Věra Strnadová z liberecké Technické univerzity.

Jana Vokatá, Liberecký den, 23.5.2001

Ohodnoťte tento článek!