Nový test zachrání životy pacientů

V Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze mají nový unikátní systém. Zjistí, jaké negativní účinky může mít konkrétní lék na konkrétního člověka…

Může předcházet negativním reakcím na léky. Co je to za nesmysl? Léky jsou přeci důkladně testované! Nemohou zabíjet! Jenže život pacienta neohrozí lék, ale jeho vedlejší negativní reakce. Jejich výčet si můžeme přečíst v příbalovém letáku, který je u každého léku.

Většina z nás tyto letáky nečte. Spolkneme pilulku s přesvědčením, že lékař přece musí vědět, co nám dává. A lék je tu od toho, aby pomohl. Teprve když jeho užívání vyvolá nečekané potíže, jdeme za doktorem a dovídáme se, že pilulky mohou mít vedle pozitivních také negativní účinky.

Každý je originál

Hlavní problém negativní reakce spočívá v tom, na co upozorňuje profesor Tomáš Zima, děkan 1. lékařské fakulty UK a přednosta Ústavu klinické chemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: „Vedlejší reakce, které každý výrobce uvádí v příbalovém letáku, platí pro průměrného pacienta na základě klinického testování léků,“ říká profesor Zima.

„Jenže každý z nás je geneticky jinak vybavený, tedy originál. Proto léky, které různí lidé dostanou, na ně mohou působit různě.“

Diagnostika jako účinná prevence

Nový unikátní systém pomáhá odhalit právě tyto individuální zvláštnosti. Speciální diagnostické testy určují genetické odchylky, které mají vliv na rychlost nebo pomalost účinku léčebné látky na náš organismus.

Systém byl schválen pro užívání v USA i v Evropě. V České republice a ve východní Evropě je jediný.

„Bez nadsázky se dá říci, že vstupujeme do nové éry diagnostických testů, které byly až donedávna považovány za nemožné,“ říká profesor Zima. „Vývoj jde tak rychle dopředu, že rozvojem diagnostiky bude možné zachraňovat více lidských životů a také předcházet některým nemocím.“

Krev a malý čip

Celý zázrak je soustředěn do maličkého plastového čipu s názvem AmpliChip P450. Ten analyzuje odchylky dvou genů hrajících důležitou roli při přeměně léků. Všechny léky, které polykáme nebo dostáváme prostřednictvím injekcí, se přeměňují hlavně v játrech.

„Pacientovi odebereme asi čtyři mililitry krve,“ říká profesor Zima. „Vše ostatní je dílem složitého laboratorního postupu. Výsledek známe do dvou dnů.“

Vyloučit nebezpečné vedlejší účinky

„Víme, že nemocnice v Česku hospitalizují ročně 2,1 miliónu pacientů,“ říká profesor Zima. „Pokud ta čísla porovnáme se zahraničními studiemi, trpí nežádoucími účinky léků asi pět procent nemocných. Tedy zhruba 105 000 pacientů. Skoro pět tisíc z nich na ně může zemřít.“

Většina z nás snáší léky dobře. Test však dokáže odhalit, jak je kdo rychlý a jak rychle na něj lék působí. Pokud je pomalý, bude se v těle hromadit.

Mohou se tedy zvýšit jeho nežádoucí účinky, i s možným poškozením organismu. V opačném případě tělo odbourá lék příliš rychle. A léčba proto nemusí být účinná. Co to ve svém důsledku znamená?

V prvním případě je nutné dávku léku snížit a ve druhém zvýšit. Toto vyhodnocení provádí biochemici z VFN a 1. LF UK společně s klinickými farmakology profesorem Františkem Perlíkem a doktorem Ondřejem Slanařem.

„Přesně stanovená individuální dávka léku zlepší léčbu a zmenší negativní účinky,“ říká profesor Zima. „V tom je revolučnost nového testu.“

Není pro všechny

Test zatím není pro všechny pacienty. Lékaři ho mohou předepsat pouze v určitých případech. Není ho ani možné použít na všechny druhy léků.

Nejvýznamněji dokáže pomoci pacientům, kteří užívají léky na psychiatrické nemoci, na poruchy srdečního rytmu nebo na některé nádorové choroby.

Pracoviště profesora Zimy provedlo víc než 80 vyšetření pacientů z ČR, Slovenska a Rakouska. Test není laciný. Jedno vyšetření přijde na 22 tisíc Kč. Samotný čip, tedy základ testu, stojí totiž 14 tisíc korun. Pokud by si test chtěl někdo nechat udělat bez předpisu lékaře, tedy na vlastní náklady, musel by zaplatit i další nezbytné výdaje.

K vývoji této diagnostiky profesor Zima dodává: „Už se připravují i čipy na diagnostiku leukémií, tedy rakoviny bílých krvinek. Ale i na diagnostiku genetického pozadí civilizačních chorob.“

Matematika peněz

Systém stojí 7 až 10 miliónů korun. Přesto se zaplatí relativně brzy. Jeden den na lůžku interního oddělení stojí 1000 korun. Na jednotce intenzívní péče, kde se také léčí následky nežádoucích účinků léků, dokonce 12 000 korun. Pacienti tu často stráví několik dní.

„Test, který uděláme klientovi předem, těmto nákladům může zabránit,“ říká profesor Zima. „Protože budeme vědět, jakou dávku léku mu dát, aby neuškodila, ale léčila.“

Václav Pergl, Právo

Ohodnoťte tento článek!