Nový výzkum naznačuje průlom ve znalostech o rodičovství

Nové poznatky naznačují, že ženy by mohly mít děti, i když byla jejich nezralá vajíčka ve vaječnících zničena třeba při léčbě rakoviny. A také, že by se dala oddálit menopauza. Učebnice říkají, že savci se rodí už se všemi samičími vajíčky, která jim pak během života vaječníky uvolní. Poslední výzkumy však ukazují, že to nemusí být pravda…

450 ze dvou miliónů

Zdravým mužům se od puberty každodenně tvoří kolem třiceti miliónů spermií, a to až do konce jejich života.

U žen je tomu jinak. Jejich plodnost je omezena na dobu asi 25 až 30 let od první ovulace, tedy od dozrání prvního vajíčka. Když se žena narodí, má ve vaječnících asi dva milióny nezralých vajíček, z nich však dozraje nejvýše 450, ostatní zaniknou.

Tak to alespoň vidí současná lékařská věda. Ale může tomu být i jinak. Američtí vědci totiž oznámili, že izolovali kmenové buňky myší, z nichž se tvoří nová vajíčka v průběhu života.

A k tomu dodali, že dokázali zvýšit počet vajíček ve vaječnících myší experimentálním lékem.

Gen, který vše řídí, se dá ovlivnit

Jonathan Tilly z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu a z Harvardovy univerzity a jeho kolegové publikovali již v březnu v časopise Nature své poznatky, které naznačovaly, že myší vaječníky obsahují kmenové buňky, které by se mohly přeměnit na nezralá vajíčka.

Nyní Tilly na odborné konferenci v Berlíně sdělil, že tyto buňky izoloval a že skutečně prokazují charakteristiky kmenových buněk. Informoval o tom časopis New Scientist.

A nejen to. Při svém výzkumu našli vědci klíčový gen, který ovlivňuje množství nezralých vajíček. Pokud je totiž vyřazen z činnosti, obsahují vaječníky dospělých myší o 40 procent více nezralých vajíček.

Tilly tento gen zatím přesněji neurčil, dokud zprávu o něm nepublikuje ve vědeckém periodiku, které mu zajistí respektované prvenství v jeho objevu.

K tomu navíc Tilly prozradil, že pokud normální myš dostane lék (označovaný jako GSA-8), který daný gen blokuje, v jejích vaječnících se vytváří více nezralých vajíček.

A co ostatní savci?

Samozřejmě, co platí pro laboratorní myši, nemusí ještě platit pro lidi. Nicméně není pravděpodobné, že by schopnost vytvářet samičí vajíčka i v průběhu života měly pouze myši a už ne další savci, tedy také lidé.

Ostatně už v padesátých letech se objevila studie, která naznačovala, že vajíčka se tvoří opicím rhesus i po narození. Její závěry však vědci všeobecně nepřijali.

Jestliže však nyní vědci potvrdí Tillyho závěry, přepíšou učebnice. Podstatnější však je něco jiného – nové možnosti, které by tak dostali lékaři.

Zdánlivě je jedno, jestli má žena od narození dva milióny nezralých vajíček, anebo jestli se ještě nějaké další vytvoří. Vždyť z nich stejně dozraje a uvolní se jen 450.

To však neplatí třeba u žen, které kvůli léčení nádoru podstupují chemoterapii nebo ozařování, při němž se nezralá vajíčka mohou zničit.

Pokud by tedy lékaři po úspěšné léčbě rakoviny dokázali přimět kmenové buňky k vytvoření nových vajíček, zvýšila by se šance léčených žen stát se matkou. I kdyby nakonec muselo být nově vytvořené vajíčko oplodněno už zaběhnutým postupem ve zkumavce.

Oddálená menopauza?

Jinou možností je prodloužení plodnosti ženy. I tady jde o to, aby lékaři dokázali získat k oplodnění nové, mladé vajíčko.

Pak by pomohli ženám, které – věrny současným trendům – odloží mateřství do pozdního věku a pak se jim nedaří dostat do jiného stavu.

Léky na povzbuzení tvorby nových vajíček pak současně slibují, že by mohly oddálit příchod menopauzy i zdravotních komplikací s ní spojených.

Pochopitelně, to jsou zatím jen hypotézy, které ještě vědci musí ověřit. Nicméně ukazují, co všechno může souviset s jednou změněnou poučkou z učebnice.

PLODNOST I PO OZAŘOVÁNÍ :
Vědecké týmy ve světě usilovně zkoumají i jiné způsoby, jak umožnit ženě stát se matkou i po ozařování nebo chemoterapii. Zkoušejí, jak by šlo odebrat ještě před léčením vajíčka a zmrazit je, aby se dala použít později. Potíž je v tom, že voda obsažená ve zralých ženských vajíčkách pod bodem mrazu krystalizuje a krystalky ledu poškozují chromozómy, takže vajíčko pak už nejde oplodnit. Zatím se příliš nedaří ničivé dopady krystalizace na vajíčko omezit.
Vědci z americké Cornellovy univerzity však letos na jaře oznámili výsledek jiného experimentu. Odebrali a zmrazili ženskou vaječníkovou tkáň. Po šesti letech ji rozmrazili a transplantovali pod kůži do ženina břicha, kde začala normálně fungovat a dozrávala v ní vajíčka. Ještě však potrvá několik let, než badatelé zjistí, zda tato metoda bude použitelná v běžné lékařské praxi.

Josef Tuček, Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!