Odměna za práci ve svátek a přesčas

žádost, peníze, ruka, dlaň

„Pracuji jako magistra v soukromé lékárně s 24hodinovým provozem. Placeni jsme stabilním tarifem, a to i v případě státních svátků. Přísluší nám za službu ve svátek náhradní volno v počtu odpracovaných hodin nebo dle dohody se zaměstnavatelem příplatek? Jak je to s příplatky za službu o sobotách? Dá se v našem případě mluvit o přesčasové práci a eventuálních příplatcích za ni?“

Na dotaz čtenáře odpovídá Mgr. Petra Maryšková

V rámci odpovědi na tento pracovněprávní dotaz se dostáváme do oblasti problematiky pracovní doby a odměňování za práci. Tazatelka ve svém dotazu odkazuje na skutečnost, že její odměna za práci je stanovena mzdovým tarifem.

Z důvodu, že mzdový tarif (oproti platovému tarifu ve veřejném sektoru) stále podléhá především dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, doporučuji zaměstnankyni seznámit se detailně se svým mzdovým tarifem, zejména se zněním konkrétní dohody o mzdě a příplatcích. Obecně však mzdový tarif upravuje tzv. základní mzdu s tím, že jsou k němu posléze připočítávány příplatky za přesčasy a práci ve svátek apod.

Na co má zaměstnanec nárok

Vzhledem k množství dotazů se nejdřív zaměřím na první část, tedy zda zaměstnankyni za službu ve svátek přísluší náhradní volno, popřípadě příplatek. Obecně lze říci, že v souladu s § 115 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, náleží zaměstnancům ve výše uvedeném případě primárně náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek a za dobu čerpání tohoto náhradního volna pak zaměstnancům náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Alternativou k tomuto náhradnímu volnu je pak možnost dohody se zaměstnavatelem, že místo náhradního volna bude zaměstnanci k dosažené mzdě poskytnut příplatek ve výši průměrného výdělku.
Druhá část dotazu se týkala nároku na příplatek za službu o sobotách a nedělích. Na tento příplatek samozřejmě zaměstnanci dle § 118 zákoníku práce mají nárok, a to ve výši nejméně 10 % z průměrného výdělku. Je však třeba upozornit na možnost sjednat si se zaměstnavatelem jinou minimální výši příplatku (a to i nižší!), popřípadě jiný způsob určení příplatku.
Kdy dochází
k práci přesčas
Poslední, třetí část dotazu cílí na oblast práce přesčas. K práci přesčas dochází tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky – práce konaná zaměstnancem: 1. na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, 2. nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby, 3. práce konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Za dobu práce přesčas zaměstnanci náleží mzda a příplatek v minimální výši 25 % z průměrného výdělku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na čerpání náhradního volna v rozsahu práce přesčas.
Musím však upozornit, že mzda již mohla být sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas zpravidla v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok, a dokonce s přihlédnutím k případné další dohodnuté práci přesčas ve zdravotnictví. Proto je také v tomto případě nejdůležitější zjistit, jak vypadá individuální mzdová dohoda zaměstnance a zaměstnavatele.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!