Ošetřovatelská péče o uživatele s epilepsií

Titulní obrázek

Jak by měla vypadat ošetřovatelská péče o pacienta s epileptickým záchvatem? Jaká je zodpovědnost středního zdravotnického personálu u pacientů s těmito obtížemi? Čtěte materiál ošeřovatelek z jihlavského Denního a týdeního stacionáře…

Následující příspěvek je upravenou přednáškou všeobecných sester z Deního a týdenního stacionáře v Jihlavě, kterou prezentovaly letos v březnu za účasti zdravotnických i pedagogických pracovníků. Za zveřejnění příspěvku na webu Zdraví.Euro.cz získávají autorky v rámci vzdělávání nelékařů kreditní body navíc. Pokud máte i vy zájem zaslat svou upravenou prezentaci, najdete více informací ZDE.

Epilepsie je chronické onemocnění, které se projevuje opakovanými epileptickými záchvaty. Záchvat je podmíněn náhlou a přechodnou poruchou činnosti mozku. Je-li podstatou takového záchvatu elektrický výboj nervových buněk, hovoříme o epileptickém záchvatu. Epilepsie postihuje 0,5 – 1 % populace.

PŘÍČINY VZNIKU:

podle základního rozdělení rozlišujeme příčiny na

1) primární, idiopatické

– příčina není známa, ale je možná genetická příčina

2) sekundární

– poruchy vývoje mozku v těhotenství (např. v důsledku chromozomálních poruch, anomálií, požívání alkoholu, otrav, infekcí)

– těžký porod

– úrazy hlavy (krvácení do mozku, zhmoždění, nedostatek kyslíku)

– zánět mozku nebo mozkových plen

– mozkové nádory

– předčasný rozpad mozkové tkáně

– poruchy prokrvení (arterioskleróza, ischémie mozku)

DRUHY EPLEPTICKÝCH ZÁCHVATŮ:

rozlišujeme dvě základní klinické formy

Generalizované záchvaty – záchvatová aktivita zasahuje od počátku obě mozkové polokoule, příznaky postihují současně obě poloviny těla – primárně generalizovaný záchvat

a) primárně tonicko-klonické záchvaty (grand mal)

záchvatu mohou předcházet předzvěstné subjektivní pocity (AURA). Postižený náhle ztrácí vědomí, upadá na zem, obrací oči v sloup, v některých případech vyráží nepřirozený výkřik, který vzniká v důsledku křečového stahu a vytlačením vzduchu z plic. Objevují se tonické křeče. Veškeré kosterní svalstvo je zvýšeně napjaté a má za následek celkovou ztuhlost. Dočasně dochází k zástavě dechu v důsledku křečovitého napětí dýchacích svalů. Může se objevit cyanoza zvláště obličeje a rtů. Po 15-30 sek. dochází k rytmickým záškubům veškerého svalstva (klonické křeče), z úst vystupuje pěna, často dochází k pokousání jazyka a samovolnému odchodu moče, stolice. Křeče trvají 1-2 minuty. Po záchvatu nemocný upadá do hlubokého spánku, který může trvat jen chvíli, někdy až několik hodin. Někdy se probere a je dezorientovaný, zmatený, neobratný v pohybech a může být i agresivní.

b) sekundárně generalizované tonicko-klonické záchvaty vypadají podobně jako primární tonicko-klonické záchvaty, avšak začínají jako záchvaty parciální a teprve potom se rychle šíří mozkem, až ho postihnou celý

c) tonické záchvaty začínají stejně jako primární tonicko-klonické záchvaty, dojde ke ztuhnutí všech svalů, ale nenásledují žádné záškuby. Tyto záchvaty bývají obvykle kratší než jednu minutu.

d) atonické záchvaty („drop attack“) dochází při nich k náhlé ztrátě svalového napětí s následným pádem k zemi. Trvání těchto záchvatů je obvykle sekundové.

e) myoklonické záchvaty – projevují se náhlým záškubem horních i dolních končetin. Přicházejí obvykle bezprostředně po probuzení a mohou se projevovat v nakupení několika záchvatů v krátkých intervalech po sobě. Trvání je sekundové.

6. absence (petit mal) jsou charakterizovány krátkou ztrátou vědomí, která se může opakovat i mnohokrát denně. Objevuje se především u dětí a mladistvých. Jediným příznakem může být zrychlené mrkání nebo vyvracení očí „v sloup“. Nemocný se zahledí do „prázdna“, dojde k zastavení řeči, psaní, činnosti, kterou právě dělal, upustí předmět, který držel. Někdy záchvat proběhne tak rychle, že může snadno uniknout pozornosti. Po znovunabytí vědomí pokračuje v činnosti. Nemocný si po záchvatu nepamatuje co se přihodilo (absence).

2) Parciální záchvaty (ložiskové) – záchvatová aktivita zasahuje jen ohraničenou část jedné mozkové polokoule, příznaky se projevují obvykle jen na jedné straně těla. V průběhu jednoho záchvatu se může původně parciální záchvat změnit rozšířením epileptické aktivity v mozku v záchvat generalizovaný (v tomto případě sekundárně generalizovaný).

a) jednoduché parciální záchvaty (motorické, senzitivní) mohou probíhat jako záškuby jen některých částí těla (tváře, jedné končetiny) nebo svalů jedné poloviny těla. Nemocný může cítit abnormální vjemy neodpovídající skutečnosti (různé chuti, vůně či zápach, mravenčení, brnění, píchání), může prožívat emoce (strach, hněv,smutek a zlost) neodpovídající situaci, může cítit bolesti břicha nebo nucení na zvracení. Délka trvání – několik sekund až desítky minut. Jednoduchý parciální záchvat může spontánně ustoupit nebo přejít v sekundárně generalizovaný.

b) komplexní parciální záchvaty (psychomotorické, automotorické) nemocný je jakoby v zasněném stavu. Obvykle není při vědomí nebo nereaguje. Může provádět neobvyklou činnost – manipulace s oblečením, svlékání se, grimasování, polykání,

žvýkání na prázdno. Někdy stáčí oči, hlavu, případně i trup k jedné straně. Vzácně se může dostat do tzv. vigilam-bulantního stavu, kdy provádí neuvědomělou, ale přitom velmi složitou činnost, která připomíná normální chování, ale nemocný nereaguje na výzvy. Komplexní parciální záchvaty trvají 30 sek – 3 min, vyjímečně až desítky minut. Po odeznění

záchvatu trvá určitou dobu zmatenost a dezorientace.

Satus epilepticus – jedná se o život ohrožující stav, který je charakterizován sérií záchvatů jdoucích za sebou, při nichž mezi záchvaty zůstává vědomí porušeno. Jde o komplikaci, do které můžou vyústit všechny typy epilepsie.

AURA (předzvěst) – je několik sekund trvající zvláštní pocit, vyskytující se asi v 10 % případů před začátkem záchvatu. Druh aury závisí především na tom, ve kterém místě mozku záchvaty vznikají.

Druhy aury

1. senzitivní – parestezie – porucha čití projevující se mravenčením, brněním, svrběním

2. senzorické

a) zraková: vidí blesky, plameny, osoby

b) sluchová: slyší zpěv, zvuk zvonů, pískání

c) čichová: cítí různé čichové vjemy

d) chuťová: cítí různé pachuti na jazyku – hořkost, trpkost

3. útrobní pocity

pocit tlaku v břiše, bolest žaludku, bušení srdce

4. psychická

pocity strachu, úzkosti

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE:

Základem je úprava životosprávy a pravidelné podávání antiepileptik

Životospráva

Základem je pravidelný denní rytmus s dostatkem spánku, zejména v noci, a omezením fází usínání a probouzení během dne. Nevystavovat extrémní fyzické zátěži – fyzické i psychické. Nevyžadují se žádná speciální dietní opatření. Vyvarovat se okolností, které vedou ke zvýšenému výskytu záchvatů – stres, emoce, sledování televize, počítače, určité zvukové podněty, fyzická nebo psychická zátěž.

Evidence záchvatů

Každý epileptický záchvat je nutné zaznamenat:

a) do individuální ošetřovatelské dokumentace, včetně délky trvání, projevů a okolností, za kterých vznikl

b) do kalendáře záchvatů – přesná evidence je nutná

c) tyto záznamy provádí sestra ve službě

Ošetřovatelská péče při epileptickém záchvatu

– nejdůležitější je ochránit postiženého před poraněním a dopravit jej do bezpečí, například z dosahu silničního provozu, z vody, apod.

– odstranit z blízkosti veškeré předměty, o které by se mohl zranit

– podložíme hlavu a pokud dochází k silnému slinění je třeba otočit hlavu na stranu, tím zabráníme riziku vdechnutí

– v těchto případech je ideální stabilizovaná poloha na boku, ale nikdy se nesmí použít násilí k dosažení optimální polohy

– během záchvatu se nesmí křísit jakýmkoliv způsobem, násilně bránit křečím a to i v případě, kdy si klient při křeči kouše do jazyka, který obvykle krvácí

– během záchvatu nesmíme klienta ponechat samotného, sledujeme jej a v klidu necháme záchvat odeznít

– pokud záchvat sám do 5 minut sám neodezní, aplikujeme Stesolid per rektum.

Lékařská pomoc

– trvá-li epileptický záchvat s poruchou vědomí déle než 10 minut

– opakují-li se záchvaty s poruchou vědomí několikrát po sobě

– neupraví-li se stav k normě do 15 minut – zejména jsou-li patrné poruchy vědomí, dýchání, hybnosti, rovnováhy, smyslového vnímání, těžší poruchy chování

– při těžším poranění – pád z výšky, úrazy hlavy, poranění zubů, obličeje, zlomeniny, popáleniny apod.

– při podezření na vnitřní poranění, při ohrožení zdraví či života z jiných důvodů

– při prvním epileptickém záchvatu

Dojde-li k záchvatu – je nutný písemný záznam do individuální ošetřovatelské dokumentace a epileptického kalendáře.

Dojde-li i k nutnosti lékařské pomoci, je nutno tuto skutečnost okamžitě telefonicky oznámit rodičům a přímému nadřízenému.

Za první pomoc je zodpovědná sestra ve službě. Ta také musí po dohodě s výchovnými pracovníky předcházet situacím, které mohou u jednotlivých klientů vyvolat záchvat. Musí znát dobře ošetřovatelskou anamnézu a ošetřovatelský plán klientů.

Dojde-li k záchvatu mimo zařízení, je zodpovědný pracovník u skupiny, který tuto událost oznámí sestře ve službě a ta provede zápis.

V našem zařízení, které navštěvuje v současné době celkem 57 klientů, je 11 nemocných s epilepsií tj. přibližně 5 %. Zúčastňují se všech nabízených aktivit a činností, eventuální individuální omezení jsou ve velké míře závislá na povaze a častosti záchvatů.

Literatura

Mumenthaler M. – Mattle H. Neurologie, Avicenum Praha 2001

internet : MUDr: Živný www.dobromysl.cz

Desitin epilepsie

Marta Vostálová, Jana Fikarová, www.Zdravi.Euro.cz

autorky jsou všeobecné sestry v Denním a týdenním stacionáři, Jihlava

Ošetřovatelská péče o uživatele s epilepsií
Ohodnoťte tento článek!