Platová třída sestry a kolektivní smlouva

Ilustrační foto; podpis, pero

„Četla jsem odpověď právníka na dotaz čerstvě vystudované všeobecné sestry (titul DiS.) ohledně platového zařazení. Odpověď zněla, že se dostane do 9. platové třídy, ve které jsem i já. Nedávno jsem si ale četla kolektivní smlouvu nejmenované nemocnice a. s., kde psali, že zaměstnanec s vyšším odborným vzděláním alespoň po 3 letech praxe by se měl dostat do 11. platové třídy a výše. Mohli byste mi to prosím objasnit?“ píše čtenářka.

Na její dotaz odpovídá JUDr. Lenka Lamková, Ph.D.

Dle ustanovení § 123 zákoníku práce zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen.

Zvláštní předpis

S ohledem na skutečnost, že v mnoha případech jsou všeobecné sestry zařazeny do platových tříd, pro které nesplňují kvalifikační předpoklady podle § 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění, je třeba uvést, že při zařazování těchto zdravotnických pracovníků do platových tříd může zaměstnavatel podle § 3 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení bez jakýchkoli dalších podmínek zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže „zvláštní právní předpis vyžaduje pro výkon některých prací nižší vzdělání než potřebné nebo stanoví jiný kvalifikační předpoklad“.

A takovýmto zvláštním předpisem je i zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), který pro výkon práce všeobecné sestry i pracovníků dalších zdravotnických nelékařských profesí stanoví jako rovnocenné, a tedy postačující i absolvování příslušného studijního oboru na střední zdravotnické škole.

Kritéria zařazení do platové třídy

Všeobecné sestry se podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, zařazují do 9. až 12. platové třídy, a to v závislosti na tom, zda sestra pracuje, či nepracuje pod odborným dohledem, v závislosti na poskytování ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu pod odborným dohledem či bez odborného dohledu a v závislosti na „komplexnosti“ a složitosti poskytované zdravotní péče.

Co se konkrétně 9. platové třídy týče, všeobecná sestra zařazená do této třídy poskytuje ošetřovatelský proces pod odborným dohledem. Naproti tomu všeobecná sestra zařazená do 11. platové třídy poskytuje ošetřovatelský proces bez odborného dohledu a navíc je pro ni nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.

K tomuto přistupuje i provádění specializovaných diagnostických, léčebných, ošetřovatelských nebo rehabilitačních postupů a výkonů bez odborného dohledu, zvlášť náročných z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení, k jejichž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti a další úkony stanovené výše citovaným nařízením vlády.

Role kolektivní smlouvy

Kolektivní smlouva upravuje pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání pracovníků v organizaci, jejich nároky vyplývající z pracovního poměru, vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi v konkrétní nemocnici.

Kolektivní smlouva nesmí obsahovat závazky, které by zaměstnancům zaručovaly nároky v menším rozsahu, než zaručují pracovněprávní, platové či jiné právní předpisy. Takové závazky jsou neplatné a nahrazují se nároky obsaženými v uvedených předpisech. Kolektivní smlouva je tedy smluvní ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a je na vůli obou smluvních stran, aby si ve smlouvě volně stanovily (s omezením uvedeným výše) svá práva a povinnosti.

Pokud kolektivní smlouva stanovuje, že k postupu do 11. platové třídy jsou nutné 3 roky praxe a vyšší odborné vzdělání, nijak to neodporuje citovanému nařízení vlády. Navíc v tomto smyslu i samotné nařízení stanovuje, že pro 11. platovou třídu je nutné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti, za což může být příslušné odborné vzdělání vyžadované kolektivní smlouvou považováno.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!