Plicní rakovina kosí kuřačky po stovkách

„Počet respiračních nádorů u žen je na Mostecku dvakrát vyšší než v jiných regionech České republiky,“ varuje MUDr. František Kotěšovec z teplické hygienické stanice…

Most – Na Mostecku může během deseti let zemřít zcela zbytečně minimálně pět set žen na zhoubný nádor plic. Lékaři bijí na poplach. Výskyt těchto zhoubných nádorů u žen stoupá.

„Je to skutečně dramatický růst,“ říká MUDr. Kateřina Klepišová, preventolog z okresní hygienické stanice. Současně stejně prudce roste úmrtnost. Podle statistiky jen necelých 5 procent žen přežívá pět let od stanovení diagnózy.

„Respirační nádory se dnes celorepublikově podílejí již jedenácti procenty na celkové nádorové úmrtnosti žen, což je dvojnásobné zvýšení za posledních deset let,“ upozorňuje MUDr. František Kotěšovec z teplické hygienické stanice. V ČR umírá každoročně na plicní rakovinu přibližně 1 250 žen.

„Nemoc si nevybírá, nádor postihuje mladé maminky, ženy ve zralém věku i babičky. Narůstá utrpení nemocných i jejich blízkých, zvyšují se náklady na marně poskytované léčení. Společnost, včetně většiny zdravotníků, to buď vůbec neví, nebo jen se založenýma rukama čeká na zázrak,“ tvrdí Klepišová. Přitom nádorovým onemocněním lze předcházet a známá preventivní opatření jsou podle ní nesporně účinná. „Jsme přesvědčeni, že minimálně sedmdesát procent všech úmrtí na nádory respiračního systému u žen je už dnes možné zařadit mezi úmrtí zbytečná,“ dodává.

Závažnost problému oba zdravotníci dokumentují na příkladu okresu Most. „Počet respiračních nádorů u žen je na Mostecku dvakrát vyšší než v jiných regionech České republiky,“ varuje Kotěšovec. V roce 1982 zemřelo na plicní karcinom 9 žen, v roce 2000 již 50 žen. Zatímco v období 1982 až 1990 zemřelo na Mostecku celkem 223 žen, v období 1991 až 2000 to již bylo 373 žen.

„Není žádný důvod k optimistickým představám do budoucnosti,“ prohlašují shodně Klepišová i Kotěšovec. Oba potvrzují známou pravdu – hlavním faktorem téměř katastrofického situace je kouření. Vztah mezi kouřením a nádorem lze podle nich prokázat u více než 90 procent nemocných žen.

„Ženy jsou podstatně citlivější než muži a ke stejné úrovni rizika jim stačí vykouřit podstatně méně cigaret,“ tvrdí Klepišová. Stále více žen kouří, začátek kuřáckého návyku se posunuje až pod hranici deseti let, vzrůstá také počet silných kuřaček. Klepišová a Kotěšovský se proto chtějí zaměřit na studentky středních a vyšších zdravotních škol, na učitelky základních, středních a odborných škol, na lékařky a střední zdravotnické pracovnice.

„Řídíme se tím, že jedna kouřící učitelka, jedna kouřící doktorka nebo zdravotní sestra nadělá více škody než jakákoliv tabáková reklama v médiích. Mnozí si myslí, že jsme šílenci, když se hodláme do něčeho takového pustit. Nechceme však nečinně přihlížet, jak zcela zbytečně umírají lidé. Půjdeme třeba i proti zdi, vždyť dějiny jsou poseté nejen rozbitými hlavami, ale také dírami ve zdech,“ dodala Klepišová.

MARTIN VOKURKA, Deník Mostecka, 27.9.2002

Ohodnoťte tento článek!