Plísňových onemocnění přibývá s věkem

V průběhu několika desetiletí se houba naučila usadit na člověku tak, aby byla co nejméně vidět a přesto splnila svůj účel. Zatímco dříve způsobovala rozsáhlá postižení na těle, dnes bývá vidět jen nenápadné šupění na chodidlech a mezi prsty na nohou…

Houba tak dokáže na člověku přežívat mnoho let, aniž by způsobila velké potíže.

Upravuje také imunitní systém člověka tak, aby ji přestal rozpoznávat jako vetřelce. A bohužel umí i dobře reagovat na ohrožení, které pro ni znamená léčba.

Na území Česka se však tato houba nevyskytovala odjakživa. Cesta, kterou se dostala do Evropy, stojí za pozornost. V roce 1910 popsal lékař Castellani druh plísně, která se vyskytovala v jihovýchodní Asii a nazval ji Epidermophyton rubrum. Později jí pozměnili jméno na Trichophyton rubrum.

Tato plíseň, která vyvolává lidská onemocnění především na rozmáčené a propocené kůži, se v Evropě vyskytovala vzácně. A většinou jen u lidí, kteří pobývali v tropických oblastech.

K jejímu masovému rozšíření došlo během druhé světové války. Vojáci, kteří pobývali v Tichomoří, ji zanesli při návratu do základen v Severní Americe. Tam ji předali dalším vojákům. Trichophytum rubrum se také „vylodilo“ se Spojenci v Normandii, tím se dostalo do Evropy.

Zatímco před 1. světovou válkou bylo jedno až dvě procenta onemocnění nehtů mykotického původu, v roce 1949 to bylo již 18 procent. Dnes způsobují plísně asi polovinu nehtových onemocnění a z toho tři čtvrtiny připadají právě na T. rubrum.

Podhoubí proroste do nehtů

Kde se plísni nejlépe daří? Ve veřejných sprchách, v saunách a na koupalištích. Tedy v místech, kde se udržuje vlhkost a člověk se s ní dostává do přímého kontaktu.

Pokud se plíseň dostane do kůže, projeví se zpravidla svěděním mezi prsty na nohou. Ačkoliv mnohým lidem v tuto chvíli život nekomplikuje, je dobré začít plísňové onemocnění léčit již v této fázi. Jinak jeho podhoubí proroste do nehtů a vzniká nemoc onychomykóza.

Nehty se začnou deformovat a mohou pak znemožňovat i jednoduché každodenní činnosti, například vázání tkaniček u bot. Nemocné nehty jsou také častou příčinou bolestí při chůzi, stání nebo obouvání bot.

Čím je člověk starší, tím plísňových onemocnění přibývá. Snadno se také nakazí lidé trpící cukrovkou, nemocní s tepennou, žilní a mízní nedostatečností končetin, osoby s drobnými, ale častými zraněními (profesionální tanečnice, baletky, sportovci) nebo lidé nosící příliš těsnou obuv.

Léky putují krví

Odborníci upozorňují, že více než 90 procent nemocných s onychomykózou nepřijde s problémem k lékaři. Často se bojí, že jim lékař nehet strhne. Tyto metody se však již téměř nepoužívají.

Na onychomykózy se většinou podávají léky. Jejich druh, množství a dávkování určí odborný kožní lékař.

„I když je to pouhá plíseň, můžeme o ní hovořit jako o velmi inteligentním protivníku,“ říká Magdalena Skořepová z Dermatovenerologické kliniky 1. LF Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je-li plíseň dobře „zakořeněná“, nezničí ji žádné masti, které se volně prodávají v lékárnách.

„Ještě před několika lety jsme nemohli pacientům nabídnout to, co dnes. Současná pulzní terapie spočívá v tom, že jeden týden v měsíci se pacient léčí a další tři týdny je v terapii pauza. Užívají se antimykotika, která se k plísni dostávají krevní cestou. Musí se ovšem počítat s tím, že léčba bude trvat dva až čtyři měsíce. Každý má tedy možnost naplánovat si ji tak, aby mu nezasahovala do dovolené, rodinných oslav a podobně. Je to proto, že při užívání léků se nesmí pít alkohol,“ dodává lékařka.

Lékaři přistupují k tomuto druhu léčby ve chvíli, kdy má pacient plísní zasaženy více než čtyři prsty a poškozeno je více než 30 procent nehtu. Devadesát procent nákladů hradí zdravotní pojišťovny.

Pavla Skurovcová, Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!