Použití omezovacích prostředků

„Pokud pacient ohrožuje své spolupacienty, které omezovací prostředky je možné použít?“ ptá se čtenářka.

Na dotaz odpovídá Mgr. Ivan David

Problematika tzv. omezovacích prostředků je řešena zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Uvedený zákon v § 39 vymezuje celkem šest druhů prostředků k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb:

a) úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem,

b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty,

c) umístění pacienta v síťovém lůžku,

d) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu,

e) použití ochranného kabátku nebo vesty zamezujících pohybu horních končetin pacienta,

f) aplikace psychofarmak, popřípadě jiných léčivých přípravků podávaných parenterálně, které jsou vhodné k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na žádost pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy.

Zákon též umožňuje použít kombinaci uvedených omezovacích prostředků.

Záleží na situaci

Zákon konkrétně neříká, v jaké situaci může být užit jaký omezovací prostředek, ale obecně stanovuje pro všechny omezovací prostředky, že je lze použít (i) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, a (ii) pouze po dobu, po kterou trvají uvedené důvody jejich použití; současně musejí být naplněny i některé další vyjmenované podmínky (např. že použití omezovacího prostředku musí vždy, až na zcela výjimečné situace, indikovat lékař; že pacient musí být po dobu nasazení těchto prostředků pod přiměřeným dohledem atd.).

Vámi zmiňovaná situace, kdy pacient ohrožuje své spolupacienty, je tedy dozajista jednou ze situací, kdy lze omezovací prostředky aplikovat, jde-li o ohrožení na životě a/nebo zdraví a jde-li o ohrožení bezprostřední.

Odpověď na otázku, který omezovací prostředek (či jejich kombinaci) vybrat, však zcela záleží na konkrétní situaci, přičemž je zejména třeba vzít v úvahu pacientův zdravotní stav, míru jeho agresivity a další relevantní okolnosti.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Použití omezovacích prostředků
Ohodnoťte tento článek!
4 (80%) 1 hlas/ů