Předseda vakcinologů: Očkování proti rakovině čípku je prioritou

Pravidelná očkování ročně v Česku podle lékařů zachrání život asi 500 lidí a zabrání až 150.000 infekčních onemocnění. Ne všechny plánované změny v očkovacím kalendáři lze provést ihned, prioritou je podle předsedy vakcinologů Romana Prymuly zavedení očkování proti rakovině děložního čípku u dívek.

Plánuje se také vakcinace proti rotavirům, vakcinologové zvažují meningokokové očkování, případně očkování proti klíšťové encefalitidě.

„Očkovací kalendář v ČR vychází z aktuálního stavu poznání a z ekonomických možností,“ řekl ČTK Prymula, podle něhož je úspěchem zavedení dobrovolného očkování proti pneumokokům od letoška. V ČR je to první plošné očkování, které není povinné, ale pojišťovny ho celé hradí. Zatím se podle lékařů ukazuje, že zájem o očkování ze strany rodičů je značný.

Očkování obecně slouží k ochraně jednotlivce i veřejného zdraví. Pokud je očkováno dostatečné procento populace, zabrání se tím šíření původce onemocnění. V řadě zemí není očkování povinné, ale třeba v západní Evropě bývá podmínkou vstupu dítěte do kolektivního zařízení.

Připravuje se posunutí očkování u jedenáctiletých dětí proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a obrně o dva roky dříve, protože u takto starých dětí je poměrně vysoký nárůst případů onemocnění dávivým kašlem.

Ve čtvrtek uplyne 100 let od úmrtí německého bakteriologa Roberta Kocha, objevitele původců tuberkulózy (TBC), sněti slezinné a cholery. Očkování všech novorozenců proti TBC plánují experti zrušit. Odborné společnosti – infektologové, pediatři, vakcinologové, imunologové, epidemiologové – nyní připravují text vyhlášky.

Národní imunizační komise (NIKO) jako poradní orgán státu má za to, že by bylo vhodné změnit stávající režim povinného očkování všech novorozenců proti bacilu TBC a přejít na přechodné očkování vybraných rizikových skupin dětí. Týkalo by se například potomků cizinců pocházejících ze zemí, kde je vyšší výskyt tuberkulózy – například z Vietnamu nebo Číny.

Dříve se proti TBC přeočkovávali ještě školáci v 11 letech, loňská vyhláška však přeočkování zrušila. Očkování pouze rizikových dětí by mělo být podle Prymuly zcela dostatečné, děje se tak ve většině západních zemí. Zamýšlené opatření prý kritizuje jen část odborníků na tuberkulózu a respirační nemoci.

Předsedkyně společnosti praktických lékařů pro děti a dorost Hana Cabrnochová ČTK řekla, že riziko onemocnění tuberkulózou je dnes minimální. TBC se nešíří kapénkovou infekcí, ale jedině dlouhodobým, alespoň několikahodinovým pobytem s nemocným.

Vakcína proti TBC podle ní není ověřena studiemi, měla spíše zabránit komplikacím u malých dětí. Přínosem byla dříve, když byl výskyt TBC daleko vyšší. Očkování proti TBC má nejvíc komplikací, nehojící se jizvy pak brání dalšímu očkování dítěte třeba proti černému kašli, vysvětlila.

NIKO se chce nejen podílet na tvorbě vyhlášek, ale dávat i doporučení k nepovinnému očkování, které si člověk má platit sám. „Asi největší dluh máme u očkování proti chřipce, kde proočkovanost v ČR je výrazně nižší než v zemích na západ od nás,“ řekl Prymula.

Na Západě je proti chřipce očkováno kolem 30 procent populace, v ČR je to asi sedm procent lidí. Ze zdravotně zatížených lidí je pak na Západě očkováno kolem 60 až 65 procent, v Česku kolem 30 procent lidí se zdravotním rizikem.

Odpůrci očkování tvrdí, že vakcíny můžou vyvolat různé problémy. Poukazují na řadu údajných rizik jako autismus, cukrovku či alergii. Existuje však řada studií dokazujících, že to není pravda, uzavřel Prymula.

Ohodnoťte tento článek!