Příkaz k prohlubování kvalifikace

Ilustrační foto; studium, vzdělávání

„Může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci prohlubování kvalifikace a podpis kvalifikační dohody?“ ptá se čtenář Zdravotnictví a medicína.

Na dotaz odpovídá JUDr. Kateřina Davidová.

Předně je třeba vycházet z toho, že zaměstnanec je ze zákona (§ 230 odst. 2 zákoníku práce) povinen prohlubovat si kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel je, dle téhož ustanovení zákoníku práce, oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu k prohloubení kvalifikace (nebo jiných formách přípravy k prohloubení kvalifikace) s tím, že rovněž může zaměstnance požádat, aby absolvoval toto prohlubování u jiné právnické nebo fyzické osoby.

Za podmínky, že předpokládané náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace (hradí je zaměstnavatel) dosáhnou alespoň 75 tisíc korun, je možné, nikoli povinné, mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřít kvalifikační dohodu.

Zaměstnanci však v tomto případě nelze prohloubení kvalifikace uložit, a to na rozdíl od obecné úpravy prohlubování kvalifikace uvedené výše, a tudíž ani nelze vynucovat podpis kvalifikační dohody.

Pokud by se jednalo o tento případ a prohloubení kvalifikace by zaměstnanec odmítl, nelze jeho odmítnutí posoudit ani jako porušení povinností s důsledky z toho vyplývajícími.

Prohlubováním kvalifikace zaměstnanec nezískává novou kvalifikaci, nemění se její podstata, pouze si průběžně doplňuje teoretické nebo praktické znalosti vztahující se k již získané způsobilosti.

Při posuzování, zda se jedná o prohlubování, či zvyšování kvalifikace (které má jiná pravidla, blíže uvedená v ustanovení § 231–236 zákoníku práce), záleží hodně také na tom, jaký druh práce je sjednán v pracovní smlouvě a jaké kvalifikační požadavky nutné k výkonu práce jsou stanoveny právními předpisy, popřípadě vnitřními, zpravidla mzdovými předpisy zaměstnavatele.

Ohodnoťte tento článek!