Rozmach počítačů ohrožuje náš zrak

Jak se projevuje užívání počítačů na oči, vysvětluje primář očního oddělení Masarykovy nemocnice MUDr. Pavel Sušický. V současnosti prudce stoupají nároky na zrakovou ostrost, zejména s nástupem počítačů…

Ústí nad Labem – Pomocí zraku vnímáme přibližně 80 procent podnětů ze zevního světa. Dojdeli k poruše zraku, podstatně se nám omezí přísun podnětů z okolí, při těžké poruše ztrácí nemocný soběstačnost a je odkázán na pomoc druhé osoby. Jak se projevuje užívání počítačů na oči, vysvětluje primář očního oddělení Masarykovy nemocnice MUDr. Pavel Sušický.

V současnosti prudce stoupají nároky na zrakovou ostrost, zejména s nástupem počítačů.

„Práce „do blízka“, často i více než 8 až 10 hodin, přináší své problémy z přetížení očí. Objevují se bolesti očí, často i hlavy. Vyplývají jednak z přetížení očí, ale zároveň i z nadměrné zátěže krční páteře.

V první řadě je nutné vyšetření očí a vyloučení nemoci oka. Za špatným viděním ale mohou být i celkové nemoci. Například počínající cukrovka se může projevit kolísáním zraku během dne. Ne nadarmo se říká: „Oko, do těla okno“. Nutná je správná korekce brýlemi či kontaktními čočkami, což řada lidí zanedbává.“

Ale nejde jen o „správné dioptrie“, ale i správně připravené brýle…

„Brýle musí být dobře centrovány a středy skel mají být před centrem zorniček. Nesprávně zhotovené, většinou decentrované brýle, pak činí velké potíže. Řada lidí, některé odhady uvádějí, že až 30 procent populace, trpí takzvaným „skrytým šilháním“. Toho si nevšimnete a zjistí se až při podrobném vyšetření. Pro tyto pacienty je pak třeba brýle individuálně přizpůsobit. A zraková hygiena? Umístění obrazovky počítače v místnosti má velký význam, je nutné předejít neostrosti obrazu a odrazům zdrojů světla na obrazovce. Čitelnost by měla být optimální. Důležitý je také optimální kontrast obrazovky. Pro kancelářské práce je potřebná značně vysoká hodnota osvětlení. Pro zvlášť jemné práce pak je dobré užít přídavné osvětlení.

Zvyšování osvětlení má ale význam jen potud, pokud se tím zvýší kontrast předmětů a jeho detailů. Naopak velké přesvětlení zvyšuje únavu očí. Neplatí tedy, že čím více světla, tím lepší výkon. Vhodné je také nepracovat nepřetržitě několik hodin, ale udělat si přestávku a nechat oči odpočinout. Zavřít na chvíli oči, protáhnout se, srovnat si krční páteř.“

Co výživa, vitamíny?

„Hodně se to dnes zkoumá. Běžná populace skutečně nemá příliš dobré parametry, co se hodnot vitamínů a minerálů týká. Je ovšem daleko lepší, než konzumovat vitamínové tablety, jíst dostatek ovoce a zeleniny. Velmi doporučované jsou ovocné a zeleninové šťávy, zejména ty z čerstvých plodů, které si sami připravíte. Výborné jsou z mrkve (obsahují více než 250 různých karotenů), z rybízu, jahod, borůvek a dalších. Pro dospělé je pak doporučována sklenička dobrého červeného vína, ať nejsme jen u zeleniny. Jinak ale velké množství alkoholu a zejména destilátů očím vysloveně škodí.“

Co operace očí, například lasery?

„Velmi důležitá je správná brýlová korekce. Pro ty, kterým z různých důvodů (pracovních, estetických) brýle vadí, jsou pak dnes k dispozici různé metody tzv. refrakční chirurgie. Nejde jen o populární excimerové lasery, ale i o další možnosti, například voperování umělých čoček přímo do oka, výměny čoček, které tak upraví dioptrickou chybu. To je ale přísně individuální pro jednotlivce a musí tomu předcházet velmi podrobné, speciální vyšetření.“

Lidé se často také obávají, že počítač způsobuje zákal.

„Nikdo to neprokázal. Pokud se oko bez dioptrické vady dívá do dálky, neostří a je v klidu. Jakmile ostří na malou vzdálenost a je celý den přetěžováno, výsledkem je řada problémů. Předpokládá se, i když to není prokázáno, že nadměrná zátěž způsobuje větší nárůst krátkozrakosti. Pokud dělám třeba šest hodin na počítači, musím do práce vkládat pauzy, jako je procházka a pohled do dálky, aby si oči odpočinuly. Počítač, stejně jako televize, může ultrafialovými paprsky způsobit překrvení očí, lidi bolí hlava, a mají i horší ostření. Obecně není dobrá kombinace denního a umělého světla.“

Existuje doporučená vzdálenost, jak daleko má být monitor počítače?

„Do určité míry je to individuální, ale jde asi o 60 centimetrů. U televizní obrazovky platí asi pětinásobek úhlopříčky.

Brýle ale nesmí být ani silné, ani slabé. Pokud si někdo vybírá brýle sám, má tendenci si vybrat silnější skla, než potřebuje. Místo jedné si vybere třeba tři dioptrie, a i když má ještě zbytky ostření, zbaví se ho. Část lidí nosí správné brýle, více lidí příliš slabé a zbytek naopak moc silné.“

TOMÁŠ PRCHAL, Ústecký deník, 19.6.2002

Ohodnoťte tento článek!