Senát schválil opatření k daním a zakázkám se změnami

Senát Parlamentu ČR

Senát včera schválil se změnami vládní zákonná opatření o daňových změnách souvisejících s novým občanským zákoníkem a o veřejných zakázkách. V daňovém balíčku ponechal současnou úpravu zdanění investičních fondů a vypustil možnost kratších odpisů firemního majetku. V předloze o zakázkách senátoři zvýšili hranici pro povinný postup podle normy u stavebních zakázek a zakázek u služeb.

Jen formální chybu horní komora opravila u zákonného opatření, které zvyšuje od ledna platby do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok. Měsíční částka za děti, důchodce nebo nezaměstnané má vzrůst o 64 na 787 korun.

Zákonná opatření nyní zamíří k podpisu prezidentovi. Po volbách je čeká potvrzení novou Sněmovnou na první schůzi, která by měla začít koncem listopadu.

Investiční fondy budou podle rozhodnutí Senátu dál podléhat pětiprocentní dani. U firem, které splní podmínky tzv. dividendové směrnice, by sazba srážkové daně byla nadále nulová. Jde o firmy, které mají ve fondu nejméně desetiprocentní podíl. Na ostatní firmy by se vztahovala daň 15 procent, stejně jako na fyzické osoby.

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) kritizoval vypuštění kratších odpisů, což prosadil sociální demokrat Jan Hajda. Argumentoval propadem příjmů státního rozpočtu. „Zrychlené odpisy pro firmy, to je jeden z mála prorůstových nástrojů, který opravdu funguje,“ tvrdí Kalousek. Stejně jako on se vyjádřil úřadující šéf ODS Martin Kuba. „Firemní investice tvoří čtvrtinu tvorby hrubého domácího produktu,“ podotkl.

Změny v daňových zákonech je nutné přijmout kvůli účinnosti nového občanského zákoníku od ledna. Premiér v demisi Jiří Rusnok již dříve varoval, že pokud by změny nebyly schváleny, znamenalo by to mimo jiné propad příjmů státního rozpočtu možná až v řádech desítek miliard.

V opatření o zakázkách zvýšili senátoři na návrh Pavla Eyberta (ODS) hranici pro malou stavební zakázku na šest milionů korun. Vláda chtěla, aby zadavatelé museli postupovat v režimu zákona u prací nad tři miliony, jako je tomu nyní. Nyní platná úprava by limit snížila od ledna na milion korun. Z milionu na dva miliony korun se má zvýšit hranice u zakázek na služby.

Rusnok úpravy v zásadě podpořil. „Bez schválení tohoto zákonného opatření by situace ve vypisování veřejných zakázek, která již tak je tristní, byla katastrofální,“ uvedl.

Návrat k šestimilionovému limitu, který platil do loňského dubna, kritizovala protikorupční organizace Transparency International. Podle jejího ředitele Davida Ondráčky jde o nesmyslný a populistický krok. Šestimilionový limit jde proti smyslu veřejných soutěží, řekl.

Opatření také odkládá vznik oponentů a hodnotitelů u nadlimitních veřejných zakázek, neboť předpokládaný seznam hodnotitelů neexistuje, což by jejich zadávání znemožnilo.

Senát projednával zákonná opatření vůbec poprvé. Jde o postup přijímání norem v době, kdy je rozpuštěná Sněmovna. Už ve středu horní komora schválila opatření o dani z nabytí nemovitosti, které je nutné rovněž kvůli lednové účinnosti občanského zákoníku.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!