Šikana ve zdravotnictví: napište nám

Po zveřejnění článku Zdravotnictví a medicína o šikaně v nemocnicích se ozvali první čtenáři, kteří popsali své osobní zkušenosti. Příspěvky můžete zasílat i vy – ať už pod svým jménem či anonymně. Formulář najdete v článku…

Máte pocit, že musíte snášet na pracovišti bezpráví – ať už k němu dochází úmyslně nebo jen z neschopnosti druhých vhodně komunikovat? Znáte podobné případy ze svého okolí?

Napište nám. Příspěvky můžete zasílat ať už pod svým jménem či anonymně.

Na výzvu Zdraví.Euro.cz už reagovali první čtenáři. Z jejich odpovědí je vidět, že častou obětí šikany jsou „nováčci“ na pracovišti, především pak sestry. „Být nová, nezkušená a navíc nekuřák se mezi některými staršími kolegyněmi nenosilo. Služby byly velké psychické utrpení, hlavně noční s nepříjemnou kolegyní. Slovní napadání na denním pořádku,“ píše čtenářka.

K závěru, že šikana ve zdravotnictví se nejčastěji vyskytuje mezi mladšími lékaři, došel také rozsáhlý průzkum časopisu British Medical Journal Bullying among doctors in training. V posledním čísle o tom psaly i Zdravotnictví a medicína – viz Kritizujete nemocnici? Máte výpověď!

PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮ:

1) uživatel: bručoun

Na chirurgii jsem tento pocit (že jsem zneužívaný) měl, na interně ne.

2) uživatel: brenddy:

Jsem zdravotní sestra a pracuji v oboru akutní medicíny 2,5 roku. Je mi 23 let a v kolektivu jsem nejmlaší. Mám drobnou postavu. Na svém pracovišti mám problém s jedním lékařem. Svou práci odvádím dobře, neflákám se a přesto se nevyhnu jeho slovním narážkám, které mě ponižují (a to vše nejlépe před pacientem a širokou veřejností).

Nevím co mám dělat. Je mi to velmi nepříjemné – přehlížet tyto útoky a nadále s tímto lékařem pracovat. Postavit se tomuto lékaři znamená předem prohraný boj (bohužel, má velmi dobré kontakty).

3) uživatel nepodepsán:

Ano, taky jsem zažila šikanu na pracovišti. Byla jsem nucena dělat sesterskou práci (manuální lymfodrenáže). Když jsem odmítala mimo jiné i kvůli vytíženosti lékařskou prací a kvůli zdravotním důvodům, byla mi odebrána podstatná část osobního příplatku.

4) uživatel: zizi

Jsem zdravotní sestra. Šikanu jsem zažila kdysi a to hned dvakrát. Obojí se stalo po nástupu na nové pracoviště. Být nová, nezkušená a navíc nekuřák se mezi některými staršími kolegyněmi nenosilo. Služby byly velké psychické utrpení, hlavně noční s nepříjemnou kolegyní. Slovní napadání na denním pořádku. Jiná moje kolegyně, dokonce po nástupu zažila bití pravítkem od „starší zkušené“ sestry. Dnes již osobně se šikanou problémy nemám, ale myslím si, že tento problém existuje i dnes.

5) uživatel: Ilona Ryšavá

Všichni víme , že teror a ponižování na pracovišti je hrozba naší společnosti , o to horší je, když se to dìje ve zdravotnictví v době, kdy naše sestry mohou odejít do ciziny, nejen za lepšími výdělky, ale i lepším pracovním prostředí a větší morálkou. V našich nemocnicích jsou chudáci ty sestry, které morálku dodržují a věnují se pacientům. Samozřejmě , že to záleží na vedoucích pracovnicích, ale bohužel dospěli jsme do doby, kdy bez známosti se nenajde práce, pro sestru která ji chce dělat poctivě a svědomitě. Pak se lékaři diví, že to, co se děje s našim zdravotnictvím je jen proto, že tady není úcta k pacientovi, k lékaři a hlavnì, to že se český pacient bojí českých nemocnic. Bojí se říct pravdu, protože pak se proti němu postaví celé naše zdravotnictví. Já ji řekla: bojím se èeských nemocnic, pokud tam budou sestry, které zneužívají lékařských výsledků pro svůj vlastní prospěch. Pak je na pracovišti s takovými sestrami nejen hrůza pracovat, ale může se vám stát, tak jako mě, že vám pošpiní celý vás život, a to jenom proto, že nechtějí ztratit funkci.

6) Monika Procházková

Pracuji ve zdravotnictví šestnáct let a své práci rozumím. Beze studu říkám, že jsem dobrá zdravotní sestra. A i já mám problém, protože se věnuji pacientům, odvádím svědomitou práci, nekouřím, dodržuji pracovní dobu a pracovní přestávky,dodržuju standardy a navíc studuji při zaměstnání….Co je na tom špatného? No přece to, že jako většina mých kolegyň nevysedávám u cigarety, lahvinky, nevedu „smysluplné řečičky“. A co z toho, kromě vnitřního uspokojení mám? No přece nelibost vedení, pomluvy a vylévání vymyšlené špíny na mou osobu, nesmyslné důvody proč mám menší osobní ohodnocení a odměny než ty druhé, tichá domácnost v mé přítomnosti, šuškání za zády…..

7) uživatel: Petra

Po 10 letech jsem nastoupila do zaměstnání a jedna kolegyně, která tam šikanovala již jednu sestru, se nyní začala soustředit na mne. Mám chuť odejít pryč, ale mám obavy, že opět narazím na někoho takového jako je ona.

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!