Skleněné peklo: Je vám zle v nové úžasné budově? Máte SBS!

V roce 1982 stanovila WHO pojmenování SBS (Sick Building Syndrome, syndrom nemocných budov). Dodnes ovšem nikdo nedovedl stanovit jasnou příčinu problémů. Ví se, že jimi trpí lidé hlavně v nově postavených, plně klimatizovaných…

Zaměstnanci pražské firmy sídlící v prosklené budově v Revoluční ulici se v domě necítí dobře. Jsou často nemocní, jeden už dal výpověď. Co je důvodem? Příliš suchý vzduch? Špatně nastavená klimatizace? Nebo je příčina někde mimo dům?

Podobné problémy trápí pracovníky podniku, který má kanceláře v pasáži Myslbek. Ani jedna firma nechce zveřejnit své jméno, aby se majitelé objektů necítili poškození a nehnali je před soud. Vždyť o co lidem jde? Mají luxusní prostory, krásný výhled na střechy Starého Města, prestižní místo v centru! Navíc příčina zdravotních potíží se ani v jednom domě zatím nenašla.

Syndrom nemocných budov

„Měla jsem pocit, jako by mě zavřeli do krabičky od sardinek,“ popsala svůj stav koncem 70. let zaměstnankyně švédské obchodní firmy ve Stockholmu, když nastoupila do nové moderní budovy. Do té doby zdravá třicátnice celou pracovní dobu bez příčiny slzela, dusila se. Alergologové byli bezradní, v budově nečpělo lepidlo, teplota a vlhkost vzduchu v klimatizovaném domě byly v normě… K zaměstnankyni se navíc začali přidávat její kolegové. Najednou se provalilo, že se většina z nich cítí v budově jako v hrobce. Lékaři nakonec sepsali celou škálu příznaků: rýma, bolesti v krk u, oční problémy, častější nemocnost, pokles výkonnosti, poruchy soustředění, spavost přes den a nespavost v noci. Všechny symptomy odeznívaly, když pracovníci budovu opustili. Časem se zjistilo, že podobnými stavy trpí mnoho lidí v úřadech, školách či bytech v různých zemích. Popsaným potížím se říkalo různě: syndrom neprodyšných budov, domovní nemoc, syndrom nemocných úřadoven. V roce 1982 stanovila Světová zdravotnická organizace pojmenování SBS, Sick Building Syndrome, syndrom nemocných budov. Dodnes ovšem nikdo nedovedl stanovit jasnou příčinu problémů. Ví se, že jimi trpí lidé hlavně v nově postavených, plně klimatizovaných domech. Zkrátka v umělém prostředí, byť by odpovídalo stanoveným normám. Tu a tam se najde konkrétní příčina, třeba špatná vlhkost vzduchu. Většinou však nic! Odborníci se shodli, že SBS bude zřejmě způsobovat velká škála věcí najednou: počínaje umělým osvětlením přes špatnou údržbou budov až po množství monitorů počítačů nebo kopírovacích přístrojů, které jsou zdrojem ozonu, způsobujícího u citlivějších lidí bolesti hlavy. S přibývajícím počtem nově postavených domů narůstá i počet lidí trpících SBS: projevuje se údajně asi ve 30-40 procentech nových budov. Švédský výzkum ukázal, že popsané problémy pociťuje 25 procent dětí ve školkách a 20 procent zaměstnanců úřadů nebo velkých supermarketů. Britové zjistili, že téměř desetina lidí v produktivním věku má s SBS velmi vážné potíže, kvůli nimž uvažuje o změně místa, 33 procent úředníků podává menší pracovní výkon. Podle propočtů ztrácí kvůli SBS každý zaměstnanec o několik hodin měsíčně; výsledkem je, že například americká ekonomika tak přichází o několik desítek miliard dolarů ročně. U nás zatím podobné průzkumy neexistují.

A ještě to sklo!

Studie prokázaly, že příznaky SBS trpí hlavně lidé ve velkých prosklených budovách. Ti citlivější si hůř zvykají nejen na klimatizaci, navíc mohou mít psychické problémy. Také v severských zemích, kde si většina domácností nepotrpí na záclony v oknech a nechává si z chodníku nakukovat do talíře, si zaměstnanci prosklených kanceláří stěžovali na ztrátu soukromí. Měli pocit, že je pozoru je celá ulice. Podávali nižší výkon, protože se celou dobu kontrolovali, jestli způsobně sedí nebo si třeba nečistí párátkem zuby. Když na konci 90. let zkoumali psychologové ve Washingtonu skupinu zaměstnanců skleněné budovy, překvapila je námitka: „Vadí nám, že tu nejdou otevírat okna!“ A přitom to nebylo vůbec potřeba, klimatizace v objektu fungovala bezvadně. „Kdyby hořelo, chci mít i v devatenáctém patře možnost vyskočit ven,“ udalo několik dotazovaných poněkud kuriózní důvod. Díky tomu nakonec došli odborníci k závěru, že žít v teráriu bez oken dělá člověku potíže. Hygienici vypozorovali to, že citlivější zaměstnance může trápit špatně postavený stůl. Pokud lidé seděli bokem k venkovní skleněné stěně a pracovali třeba na počítači, periferním viděním zároveň koutkem oka pozorovali ruch na ulici nebo provoz na přilehlé výpadovce. Stěžovali si pak na únavu očí a časté migrény. Stejně na tom byli i ti, kteří seděli čelem ke sklu a ulice se jim míhala za monitorem. Většina nových pracovníků si „za výkladem“ zvykla během několika týdnů či měsíců, ale byli tací, kteří museli odejít. Někteří soucitnější zaměstnavatelé instalovali do celé prosklené budovy žaluzie a udělali z ní vlastně neprosklenou. U nás zatím tyto drobnosti pomíjíme. „Málokdo si chce vysloužit pověst hypochondra a notorického stěžovače,“ říká psycholožka Ivana Benešová. „Spousta lidí je navíc vděčná, že má zaměstnání. Přecházejí chřipky, angíny, ledvinové koliky, jak by si mohli stěžovat na něco tak neznámého, jako je SBS?“

Záleží na přístupu

České prosklené budovy se potýkají s prozaičtějšími problémy, které by mohly snižovat výkon zaměstnanců. „Neuvědomili jsme si, že objekt stojí v otevřeném prostoru a není ničím stíněný,“ říká Michal, pracovník pražské pobočky jedné nadnárodní hardwarové firmy. Lidi obtěžovalo slunce, pomohly až speciální žaluzie. Michal ovšem vyzdvihuje dobrou zvukotěsnost skleněných stěn, rušná výpadovka pod okny jako by ani neexistovala. Proč se dnes vůbec staví tolik komplexů s velkými, nepřirozeně větranými kancelářemi či budovy celé ze skla? Proč jsme odkázáni na umělé prostředí? Dobře konstruovaná moderní budova většinou nemá chybu. „Stavět velké skleněné prostory je dnes navíc svůdné a efektní,“ vysvětluje hlavní důvod architekt Ivan Plicka. Psychologové dodávají, že „průhledná“ stavba má i jiné plus: firma, která v ní sídlí, jako by o sobě říkala: „Jsem důvěryhodná, nemám co skrývat, se vším jdu na veřejnost, neděje se tu nic nekalého.“ Plicka ale upozorňuje na další úskalí skleněných domů: autor projektu někdy zapomene na to, že podnik, který prostory obydlí, do nich nastěhuje všelijaký nábytek a budova bude vypadat jako skladiště, takže z ní mohou mít mizerný dojem i kolemjdoucí. Sám navrhl prosklené kanceláře pražského divadla Archa. Nebylo to ovšem samoúčelné. „Dohodli jsme se tak s vedením divadla,“ říká. Ředitel Archy Ondřej Hrab dodává, že on ani jeho podřízení nemají potíže s tím, že pracují vlastně ve výkladní skříni. „Vidím každého, kdo si jde koupit k pokladně lístek. Divadlo tak ovšem má fungovat, má být v kontaktu s lidmi.“ Lékaři a psychologové potvrzují, že SBS se sice projevuje konkrétními fyzickými potížemi, ale důležitou roli hrají motivace a spokojenost v práci. Podle průzkumů se syndrom nemocných budov projevuje méně u extrovertů a zaměstnanců firem, kteří jsou zvyklí být neustále v kontaktu s velkým množstvím lidí. Méně si stěžují ti, kdo nedělají monotónní práci. A přesně podle hesla Beru, nereptám také pracovníci s vyššími příjmy.

Informace o SBS poskytují a příslušná měření provádějí hygienické stanice, případně přímo odbor hygieny práce a nemocí z povolání Státního zdravotního ústavu v Praze, Šrobárova 48, Praha 10, telefon: 02/6708 11 1 1 , e-mail: zdravust@szu.cz.

* * *

Stavme inteligentní domy

Odborníci tvrdí, že SBS má zřejmě celý komplex příčin. Jak se proti němu bránit? Ve světě – a poskrovnu už i nás – se architekti ve spolupráci s lékaři zaměřili na výstavbu takzvaných inteligentních domů. Nejdál jsou zřejmě ve Švédsku a severských zemích vůbec: budovy mají ideální vlhkost vzduchu, osvětlení, teplotu a na chodbách zní z amplionů tichý zpěv ptactva. U nás kandiduje na titul Inteligentní budova loni otevřená Moravská zemská knihovna v Brně. Zajímavé na ní je, že nevznikla pouze z návrhu architektů, ale s požadavky přišli sami zaměstnanci této instituce. „Projezdili jsme kvůli tomu Evropu,“ říká Jana Shejbalová, náměstkyně ředitele Moravské zemské knihovny. Do konkursu se přihlásilo sedmdesát architektonických kanceláří. Vyhrál projekt Tomáše Adámka a Petra Benedikta. V čem je budova knihovny netypická a inteligentní? Přestože je z převážné části skleněná, nemá klimatizaci, ale vzduchotechniku zabudovanou v parapetech. „Před vnitřními skleněnými stěnami je asi v metrové vzdálenosti předsazena ještě jedna fasáda – též ze skla. Obě mají okna, naší podmínkou totiž bylo, aby se dala otvírat jak okna vnitřního, tak i vnějšího pláště,“ říká náměstkyně Shejbalová. Jen žádné akvárium! Směrem na jih je budova prosklená více a v prostoru mezi oběma fasádami se sbírá teplo, které se hromadí v solárním kolektoru na střeše domu. Ohřívá běžnou užitkovou vodu na teplotu 35 stupňů a snižuje spotřebu energie na topení o třicet procent.

Marcela Kašpárková, Týden, 22.4.2002

Ohodnoťte tento článek!