Stomatolog vs. pojišťovna

stomatologie, zubař

„Jak se může stomatolog bránit nařčení pojišťovny z nekvalitní práce a neoprávněného vykazování neprovedených úkonů? Jak může dokázat opak, když pojišťovnu v její „honbě na čarodějnice“ podpoří i profesní komora?“ ptá se čtenář v naší právní poradně.

„Ptám se samozřejmě v souvislosti s obviněním ze strany VZP, že téměř stovka jejích smluvních zubařů buď dělá nekvalitní plomby, nebo vykazuje neprovedenou práci. Nechápu „měřítko podezřelosti“ více než 4 plomby u jednoho pacienta ročně a naopak by mě zajímalo, jestli mohu zažalovat pojišťovnu pro ušlý zisk, pokud by únik informací o jejím šetření v mé ordinaci měl na mou praxi negativní dopad například v podobě úbytku pacientů,“ pokračuje dotaz.

Odpovídá Mgr. Ivan David

Zde značně záleží na tom, nakolik nařčení pojišťovny, případně profesní komory, o nichž se zmiňujete, byla konkrétní, respektive jak byla přesně formulována.

Žalobou z titulu ochrany osobnosti (poškození dobrého jména či dobré pověsti nepravdivými informacemi) byste se mohl úspěšně bránit, respektive domáhat i případného ušlého zisku či vydání zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (zejména v podobě zveřejnění omluvy či finanční kompenzace) pouze za předpokladu, že byste prokázal, že zmiňované výroky pojišťovny/komory byly způsobilé přivodit konkrétně Vám újmu (majetkovou či nemajetkovou), že Vám tato újma skutečně vznikla a že je jasná příčinná souvislost mezi pronesením výroků a vznikem Vaší újmy.

Lze-li pochybovat o tom, že by se Vám podařilo zmíněné skutečnosti prokázat, doporučuji se bránit nikoli právními kroky, ale důsledným uváděním informací pojišťovny a komory na pravou míru, například zdůvodněním, proč nelze z odborného lékařského hlediska pokládat čtyři plomby na jednoho pacienta ročně za podezřelé a proč toto číslo samo o sobě o ničem nevypovídá

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!