Studie potvrdila přínos programů léčby alkoholové závislosti

alkoholik, alkoholismus

Rozšíření programů léčby alkoholové závislosti by v Česku mohlo ročně zachránit stovky životů, v EU až 12.000, řekl ČTK předseda Společnosti pro návykové nemoci primář Petr Popov.

Nová studie zveřejněná v únoru v časopise European Psychopharmacology potvrdila, že vzrůstající počty léčených pro závislost na alkoholu přinášejí Evropě prospěch. V Česku počty léčených ale dlouhodobě klesají.

„V zemích EU se léčí osm procent závislých. Bude-li se jich léčit 40 procent, zachrání se ročně 11.700 životů, v Česku stovky,“ upřesnil primář.

Studie upozornila také na omezené možnosti léčby v EU. Podle dostupných statistik bylo v Česku v roce 2010 ambulantně léčeno 10.000 lidí závislých na alkoholu, hospitalizováno 27.000. „Počet hospitalizací od roku 2005 plynule klesá, důvodem může být horší dostupnost léčby, která souvisí zejména s nižší kapacitou léčebných zařízení,“ řekl primář.

Zdravotní pojišťovny v Česku dají ročně za léčbu alkoholové závislosti 675 milionů korun, výdaje na léčbu souvisejících nemocí jsou desetinásobné. Celospolečenské náklady jsou 16,4 miliardy korun, podle Popova je možné je snížit právě tím, že na léčbu závislosti půjde více peněz.

Studii o prospěšnosti léčby provedl tým z Centra pro závislosti a duševní zdraví na Torontské univerzitě pod vedením profesora Jürgena Rehma. Poprvé také vyčíslil celkovou úmrtnost, kterou způsobuje nemoc zvaná závislost na alkoholu: je odpovědná za 70 procent všech úmrtí způsobených alkoholem.

V Česku pije alkohol rizikovým nebo škodlivým způsobem téměř třetina mužů a necelá desetina žen. Čtyři procenta mužů a 0,3 procenta žen mají tak vážný problém, že potřebují odbornou pomoc. „U žen nejsou počty závislých tak vysoké, znepokojivý ale je stoupající trend,“ poznamenal Popov.

Alkohol je toxický pro většinu tělesných orgánů, je příčinou více než 60 typů poruch a nemocí. Ke vzniku závislosti přispívá ze 60 procent genetika, zásadní je také vliv okolního prostředí.

Abstinence či omezení vypitých dávek mohou podle studie být součástí komplexního přístupu k léčbě. Koncept se má uplatnit i v Česku. Doposud byla léčba vedena tak, že závislý se musel zcela vzdát pití. Mnozí to nedokázali a z léčby odešli, nebo na ni vůbec nenastoupili. V programu snižování rizika se za pomoci léků a psychoterapie omezí vypité dávky, a tím se zmírní poškození zdraví z alkoholových excesů. Přístup se osvědčil u drogově závislých nebo kuřáků.

Ohodnoťte tento článek!