Studie: Vysazení léků u HIV pozitivních pacientů s rezistencí může škodit

HIV pozitivní pacienti, kteří na radu svého lékaře přeruší užívání léků vzhledem k rezistenci viru, jsou vystaveni vyššímu riziku, že se jejich zdravotní stav zhorší. Ukazuje to studie kalifornských vědců. Náhled české odbornice na výsledky výzkumu čtěte v článku…

HIV pozitivní pacienti, kteří na radu svého lékaře přeruší užívání léků vzhledem k rezistenci viru, jsou vystaveni vyššímu riziku, že se jejich zdravotní stav zhorší. Ukazuje to studie kalifornských vědců, kterou otiskl časopis New England Journal of Medicine.

Předchozí výzkumy přitom naopak naznačovaly, že vysazení léků na určitou dobu může pomoci řešit rezistenci viru vůči moderním lékům, a tím stav pacienta zlepšit.

Některé teorie předpokládaly, že přerušením léčby se virus zmutuje zpět do formy, která je citlivá na antiretrovirální terapii HAART.

Výsledky čtyřměsíčního výzkumu vědců z Kalifornské univerzity však ukázaly, že přerušení léčby může v některých případech urychlit zhoršení funkce imunitního systému.

„Doufali jsme, že strukturované přerušení léčby by mohlo být účinné u osob, kterým farmakologická léčba z důvodů rezistence nezabírá,“ uvedla vedoucí výzkumu, Jody Lawrencová z Kalifornské univerzity v San Franciscu. „Výsledky naší studie však ukazují, že tento postup není pro pacienty s rezistencí vhodný. Lepším přístupem se jeví kontinuální terapie spojená s testy na rezistenci léků,“ dodala Lawrencová.

Průběh a výsledky výzkumu

Výzkum proběhl na vzorku 138 pacientů. Návrat viru k jeho senzitivnější formě byl zaznamenán u 64 procent osob, kterým byla na 16 týdnů přerušena farmakologická léčba. Zdravotní stav těchto pacientů byl však po vysazení léčiv horší než stav osob, které ihned přešly na nový typ léků.

Onemocnění AIDS se přitom rozvinulo u 16 procent lidí, kteří přerušili užívání léků. Naopak u pacientů, kteří přešli ihned na jinou formu HAART, se zdravotní stav zhoršil jen v 9 procentech.

Dr. Anthony Fauci, ředitel amerického Úřadu pro alergická a infekční onemocnění (National Institute of Allergy and Infectious Diseases) však upozorňuje, že nová studie zahrnovala pouze případy pacientů, u kterých byl virus HIV zjistitelný v krvi a u kterých byly částice viru vůči lékům rezistentní.

Situace v České republice

K výzkumu Kalifornské univerzity se pro www.Zdravi.Euro.cz vyjádřila také doc. Marie Staňková, vedoucí pracovnice AIDS centra FN Na Bulovce:

„Výsledky studie nejsou optimistické a svědčí spíše pro omezení strukturované terapie. Nicméně je třeba souhlasit s Dr.A. Faucim, že ve studii byli zařazeni pacienti již s rezistentními variantami viru a tedy i v pokročilém stádiu HIV infekce.

Jiné výsledky vidíme ve studii francouzských autorů, kteří prováděli strukturovanou terapii u pacientů v počátečních klinických stádiích HIV infekce, kde nebyly rezistentní varianty viru a prozatímní dílčí výsledky jsou dobré.

Celosvětově ale názory na strukturovanou AR terapii nejsou jednotné a její indikace se musí řídit ještě celou řadou dalších kritérií imunologických, virologických (virová nálož HIV RNA) a samozřejmě i klinických.“

„Lékové prázdniny“ v českých AIDS centrech

„V AIDS centrech v ČR indikujeme spíše tzv. „lékové prázdniny,“ uvádí M. Staňková. U pacienta, který byl již na AR terapii a má dobrý imunologický profil, nízkou virovou nálož HIV RNA a je v dobré klinickém stavu, na určité období AR terapii vysazujeme. Samozřejmě také monitorujeme všechny uvedené parametry, abychom zavčas mohli AR terapii opět nasadit.

U pacientů s rezistentní variantou viru vůči určitým lékům a v důsledku toho i se selháním terapie, volíme spíše změnu AR terapie na jiný HAART režim. Riziko progrese HIV infekce při úplném vysazení léčby je – dle mého mínění – vysoké. Jiná situace bude, jestliže laboratorní testy ukazují rezistenci viru a přitom klinický nález a laboratorní rozbor je v pořádku. Postup musí být individuální.

I u našich pacientů jsme se setkali po vysazení určitého léku pro rezistenci viru s opětovným objevením se sensitivní varianty viru. Bohužel velmi často jen krátkodobě,“ poznamenává M. Staňková.


ANTIRETROVIROVÁ LÉČBA
Již od začátku roku 2000 se hovoří o strukturované terapii HIV infekce a opakovaně byly referovány na mezinárodních kongresech týkajících se terapie HIV/AIDS dílčí výsledky řady studií.
Každým rokem se objevují nové antiretrovirové ( AR) léčebné přípravky. S podrobnějším rozpoznáním struktury viru HIV souvisí i možnost terapeuticky zasáhnout na místech, kde omezíme další množení a šíření viru blokátory reverzní transkriptázy či inhibitory proteáz, zabránění vazby či vstupu viry do CD4 apod.) HIV ale pně odstranit z organizmu nedovedeme.
HAART je jedním z největších medicínských úspěchů současné doby. HIV/AIDS pacienti díky této terapii žijí kvalitním životem, v dobré klinické formě.
Ale AR terapie má i svá četná úskalí. Objevují se závažné vedlejší účinky léčby (např. mitochondriální toxicita – změny v krevním obrazu, postižení jater, neuropatie, nebo změny v metabolizmu tuků a cukrů, alergické reakce apod.).
AR terapie je složitá a často pro pacienta špatně akceptovatelná. Dalším velkým úskalím je vývoj rezistentních variant viru. Bohužel se setkáváme i s tzv. sdělnou rezistencí na celou skupinu AR léků ( např. u proteázových inhibitorů).
Proto se začalo hovořit o strukturované terapii, při které se předpokládalo snížení vedlejších účinků AR léčky, zlepšení adherence pacienta a v neposlední řadě i zpomalení výskytu rezistentních variant viru. Tato otázka však zůstává dosud nevyřešena. Nebude naopak těchto rezistentních variant přibývat ? A pokud se zdaří při přerušení AR terapie znovu obnovit sensitivitu viru, na jak dlouho to bude ?

doc. Marie Staňková, vedoucí AIDS centra, FN Na Bulovce

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 29.8. 2003

Ohodnoťte tento článek!