Supertechnologie pro výzkum mozku míří do Česka

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) získá po administrativních obtížích unikátní magnetickou rezonanci (MRI). Vybavení ústavu touto páteřní výzkumnou technologií bylo podmínkou pro čerpání účelové dotace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVPI), alokované právě na nákup MRI.

Odklad tohoto nákupu by vedl v první fázi k navrácení těchto prostředků, ve druhé fázi by ohrozil základní pilíř výzkumného neurozobrazovacího programu NUDZ, který zaměstnává v současné chvíli 120 výzkumných pracovníků. To by výrazně zvýšilo riziko vrácení veškeré dotace z prostředků OP VaVPI ve výši více než 900 mil. Kč. Nová technologie umožní posunout výzkumné možnosti klecanského pracoviště na zcela novou úroveň.

Jediný přístroj na světě

Účinnější léčba nejzávažnějších duševních onemocnění závisí na rozpoznání jejich příčin. Jenomže s výzkumem v psychiatrii je potíž. Dlouho se mělo za to, že duševní onemocnění, například schizofrenie, nezanechávají v mozku žádnou zjistitelnou stopu.

Tato představa byla vyvrácena s nástupem zobrazovacích metod, v podobě magnetické rezonance. „Zavedení této technologie v psychiatrickém výzkumu je skokem vpřed, srovnatelným se sestrojením mikroskopu. V obou případech se nám nově otevřel zcela netušený svět. Díky rezonanci jsme nyní u řady duševních poruch schopni rozeznávat drobné rozdíly ve struktuře a funkci mozku, které byly ještě nedávno hluboko pod rozlišovací schopností dostupných přístrojů,“ potvrzuje MUDr. Filip Španiel, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví.

„Stále se ale v psychiatrickém výzkumu pohybujeme na samé hranici možností této technologie. Kromě psychiatrie proto neexistuje jiný obor neurověd, kde by byly kladeny tak maximální nároky na funkční parametry magnetické rezonance. Vlastnosti, které k výzkumu příčin duševních onemocnění nezbytně potřebujeme, splňuje v současné době jediný přístroj, zkonstruovaný primárně k vědeckým účelům,“ dodává doktor Španiel.

A právě tato unikátní magnetická rezonance míří pod střechu NUDZ v Klecanech. Financování je zajištěno z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace poskytnutých EU. Jedinečnost zařízení je doložena posudkem znaleckého ústavu ČVUT, Fakultou biomedicínského inženýrství.

To umožňuje Národnímu ústavu zakoupení této ojedinělé technologie přímo, mimo rámec veřejné zakázky, samozřejmě po předchozím schválení auditem řídícího orgánu OP VaVpI, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví, které je zřizovatelem NUDZ. Ministr zdravotnictví musí návrh rovněž předložit vládě. Stejným způsobem byl již podobný přístroj pořízen v brněnském výzkumném centru CEITEC.

„A to je skvělá zpráva, technologickým vybavením se dostáváme v Evropě do první ligy,“ dodává doktor Španiel. Unikátnost přístroje spočívá především v tom, že je technicky konstruován tak, aby poskytl maximálně kvalitní údaje o vzájemné kooperaci (konektivitě) jednotlivých mozkových oblastí.

„Tato konektivita se pak týká jednak struktury mozku, kdy hodnotíme průběh nervových drah bílé hmoty. Současně hodnotíme konektivitu funkční, která odpovídá míře shody signálu ve dvou vzdálených oblastech mozku. Narušení obou typů konektivit může být příčinou řady, ne-li většiny, duševních poruch. Jsme moc rádi, že se nám s přispěním Evropské komise podařilo získat technologii, která vykazuje unikátní parametry právě v této, pro psychiatrii zcela klíčové, oblasti,“ dodává prof. Dr. Jiří Horáček, náměstek pro vědu a výzkum NUDZ.

Zlepšit prevenci psychických onemocnění

Klecanský neurovědní ústav bude navíc disponovat špičkovým digitálním EEG přístrojem s vysokým rozlišením, který je schopen získávat data přímo během vyšetření magnetickou rezonancí. „Při funkčním vyšetření mozku získáme pomocí rezonance přesnou informaci o tom, které oblasti jsou aktivní, zatímco EEG se svou skvělou časovou rozlišovací schopností zachytí dynamiku těchto dějů. To nás ve výzkumných možnostech posouvá na zcela novou úroveň,“ upozorňuje doktor Španiel.

NUDZ takto například naváže na léta budovanou, v tuto chvíli jednu z největších evropských výzkumných databázi pacientů s psychotickými onemocněními. Hlavním cílem je nejenom základní výzkum těchto nemocí, ale i zavedení preventivních programů, které umožní například pomocí nositelných technologií a telemedicínských programů včas zjistit hrozící opětovné vzplanutí psychóz a zabránit jejich důsledkům.

„Psychofarmaka jsou a budou hlavním pilířem léčby závažných duševních chorob, nicméně zlatý věk vývoje nových léků je za námi. Je čas pozvat do oblasti prevence a léčby těchto nemocí nové technologie. K tomuto trendu chceme za naši zemi rovněž přispět,“ uzavírá doktor Španiel.

Ohodnoťte tento článek!