Symbiotická léčba zlepšuje imunitu dětí

Titulní obrázek

„Výsledky naší studie dokazují, že probiotika a prebiotika mohou urychlit vývoj imunitního systému a chránit kojence před patogeny respiračního traktu,“ říká dr. Kaarina Kukkonenová z helsinské univerzitní nemocnice, jež společně s kolegy publikovala na toto téma studii v časopisu Pediatrics. Probiotika pomáhají v těle udržovat zdravé bakteriální prostředí, což by mělo vést k posílení imunity…

Podávání probiotických přípravkům již v období těhotenství může zlepšit schopnost imunitního systému kojenců zvládat infekce respiračního traktu.

„Výsledky naší studie dokazují, že probiotika a prebiotika mohou urychlit vývoj imunitního systému a chránit kojence před patogeny respiračního traktu,“ říká dr. Kaarina Kukkonenová z helsinské univerzitní nemocnice, jež společně s kolegy publikovala na toto téma studii v časopisu Pediatrics. Probiotika pomáhají v těle udržovat zdravé bakteriální prostředí, což by mělo vést k posílení imunity. Prebiotika nejsou lidským zažívacím systémem stravitelná, avšak slouží jako potrava pro probiotika. Kombinace probiotik a prebiotik, označovaná jako symbiotická léčba, je stále častěji nasazována u kojenců postižených autoimunitními chorobami či alergiemi, nicméně bezpečnost této terapie zatím nebyla ověřena.

Menší potřeba antibiotik

Studie randomizovaně rozdělila nastávající matky, u nichž se očekávalo narození dítěte s vysokým rizikem alergie, do dvou skupin, z nichž u jedné byl nasazen mix čtyř různých probiotik po dobu čtyř týdnů před porodem, zatímco kontrolní skupina užívala placebo. Stejný mix bakterií dostávali denně po dobu 6 měsíců i novorozenci, ti navíc i prebiotika ze skupiny galaktooligosacharidů, obsažených též v mateřském mléce. Kojenci spadající do kontrolní skupiny rovněž užívali pouze placebo.

Děti pak byly sledovány do 2 let věku. Během prvních 6 měsíců musela být u 28 % kojenců z kontrolní skupiny nasazena antibiotika, zatímco symbiotická léčba snižovala tento podíl na 23 %. Léčená skupina vykazovala 3,7 % případů infekce dýchacího traktu, zatímco u kontrolní skupiny to bylo 4,2 %. Výskyt nežádoucích vedlejších účinků byl v obou skupinách zcela shodný, ať již šlo o neonatální morbiditu či kojeneckou koliku.

(Zdroj: Pediatrics)

(ace), www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!