Téměř třetina dětí je při akutní nemoci ohrožena podvýživou

Téměř třetina českých dětí je při akutním onemocnění ohrožena podvýživou, nejčastěji při zánětech dýchacích cest, akutním průjmovém onemocnění a horečce. Rizikové je to hlavně u těch, které mají nějakou chronickou nemoc a omezení jídla při akutním onemocnění může tuto nemoc zhoršit.

Ukázal to průzkum o stavu výživy malých pacientů v 75 ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Loni v říjnu se do něj zapojilo téměř 6000 dětí od jednoho roku do 19 let.

Zhruba u poloviny byla hlavním lékařským doporučením dietní rada, což většinou stačilo, protože tělo se dokázalo se situací vyrovnat. Třetině doporučili lékaři speciální tekutou výživu, která obsahuje potřebnou energii, tuky, bílkoviny i minerály. Jen dvěma procentům byla předepsána.

Alarmující podle průzkumu je fakt, že 60 procent pacientů v riziku podvýživy byly děti od jednoho roku do šesti let, což je nejdůležitější období pro růst a vývoj dítěte.

„Děti do šesti let věku se nejrychleji a nejvíce vyvíjejí a rostou, tělo potřebuje dostatek kalorií, bílkovin a energie z tuků. V nemoci se požadavky mohou až zdvojnásobit,“ řekl novinářům dětský lékař Jiří Bronský z Fakultní nemocnice Motol. U akutních stavů může nedostatek stravy prodloužit léčbu a také nemoc se může opakovaně vracet. V riziku podvýživy jsou hlavně chronicky nemocné děti a ty, jež mají akutní nemoci opakovaně.

Lékaři se proto chtějí zaměřit na vyhledávání těchto rizikových pacientů. U dětí je to podle dětského lékaře Pavla Frühaufa z Všeobecné fakultní nemocnice složité proto, že nemoc u nich obvykle netrvá tak dlouho, aby lékaři předpokládali, že dospělo až do stavu podvýživy.

Praktičtí lékaři mají dotazník, který jim umožní vyhodnotit, jak na tom dítě s výživou je. Varující je příjem snížený o polovinu a více než polovinu běžné stravy po dobu tří dnů a déle. Varovným signálem také je průjem třikrát a vícekrát za den, nebo zvracení třikrát a vícekrát za den, případně v kombinaci s průjmem.

Pokud lékaři zjistí prudký pokles váhy, měli by předepsat speciální výživu. Je v lékárnách i ve volném prodeji, na recept ji zdravotní pojišťovny hradí, rodiče doplatí maximálně dvě koruny za lahvičku.

Oba lékaři připomněli i roli rodičů při sledování stavu dítěte. Neměli by přehlížet, když dítě při nemoci trpí nechutenstvím a jí méně než dřív, je unavené a přestává ho bavit, co dřív dělalo rádo.

Ohodnoťte tento článek!