Koncem září byly zastaveny tři významné studie genové terapie. Důvodem byla diagnóza leukemie zjištěná u dítěte, které bylo před třemi lety v Institutu Necker v Paříži léčeno na vrozenou imunitní insuficienci. Dítě však nedávno, pravděpodobně důsledkem genové terapie, onemocnělo „lymfoproliferativní chorobou“. Institut ihned alarmoval vědce z jiných zemí. V USA byly přerušeny tři studie a k projednání konsekvencí zasedala začátkem října mimořádná komise FDA. Jedna britská studie nadále pokračuje. Počátkem října o tom informovala American Society of Gene Therapy.
Genová terapie těžké kombinované chromozomální imunitní deficience (X-SCID) je považována za první opravdový úspěch tohoto postupu. Zároveň se však jedná o jednu z nejspornějších forem genové terapie.
Týmu kolem Alana Fischera a Marina Cavazzana-Calvi z Institutu Necker v Paříži se podařilo obnovit obranný systém u dětí nazývaných „bubble baby“. Tyto děti musely dříve žít v prostředí prostém infekce, protože jejich T buňky nereagovaly na ataky původců nemocí. Příčina spočívající v genovém defektu byla odstraněna genovou terapií. T buňky byly mimo tělo doplněny chybějícím genem, poté byly infundovány zpět do těla, kde se začaly množit a „nastartovaly“ dříve nefunkční imunitní systém.
Výsledky Institutu Necker byly dobré. U deseti z jedenácti dětí (91%) došlo u obranného systému k ozdravění. Před genovou terapií měly děti šanci dlouhodobého přežití jen v případě, měly-li zdravého sourozence s podobnými typovými tkáňovými vlastnostmi a mohli podstoupit transplantaci kostní dřeně. U neidentického dárcovství se pohyboval úspěch transplantace kostní dřeně mezi 60 až 70 procenty.
Metoda genové terapie je sporná proto, že jako vektoru pro vnesení chybějícího genu do buněk kostní dřeně pacienta využívá retroviry, které pravděpodobně mohou vyvolat například leukemii. Retroviry nasazené u genové terapie byly zbaveny schopnosti rozmnožování a proto nebyly považovány za onkogenní. Lze ale připustit, že se retroviry mohou integrovat do DNA v blízkosti genů pro růstové faktory, které poté podnítí k nebrzděné aktivitě. Tyto obavy z tzv. „insertional oncogenesis“ se nyní ukázaly jako pravděpodobné.
American Society of Gene Therapy v prvním stanovisku konstatuje, že přibližně u 100 pokusů genové terapie podobnými viry nebyly podobné následky u člověka dosud pozorovány. Žádný institut však nemá tak dlouhodobé zkušenosti jako Institut Necker z Paříže, kde nedávno onemocnělo dítě léčené před třemi lety právě genovou terapií. Postižené dítě se momentálně podrobuje chemoterapii.
V současnosti se snaží badatelé zjistit, zda lymfoproliferativní onemocnění, nedávno zjištěné u malého pacienta Neckerova Institutu, může souviset s retrovirem. Z velmi opatrných tiskových zpráv lze vyčíst, že retrovirus se integroval do chromozómu 11 dědičného materiálu v těsné blízkosti onkogenu Lmo2, který může být spouštěčem leukemie. Za onemocnění však mohou být odpovědné i jiné faktory, např. onemocnění planými neštovicemi nebo rodinná rakovinná dispozice.
Podle Fischera se u postiženého dítěte jedná o neobvyklou formu lymfocytární proliferace, jaká nebyla dosud u člověka popsána. Další jasno má do případu vnést setkání FDA expertů. Do té doby mají být přerušeny dvě studie na dětské klinice v Los Angeles a jedna v National Institutes of Health v Bethesdě. Jedna studie ve Velké Británii (Great Ormond Street Hospital in London) pokračuje. Zde byli doposud léčeni 3 pacienti.
Související odkazy:
Tiskové sdělení American Society of Gene Therapy
Tiskové sdělení Great Ormond Street Hospital
Informace pro rodiče o X-SCID (formát pdf)
Dr. Miloš Němec pro www.Zdravi.Euro.cz