Ultrasonografie v ORL

Ultrazvukové vyšetření (sonografie) je dnes běžnou vyšetřovací zobrazovací metodou. Její přednosti jsou spojeny s pokrokem ve výzkumu a vývoji nových metod zobrazení a ultrazvukových přístrojů. Zobrazení typu A mode (amplitudové zobrazení) je postupně vytlačováno dvourozměrným zobrazením typu B mode a ve velmi krátké době jej zcela nahradí…

Kromě vlastní diagnostiky by měla také vyloučit „nadbytečná“vyšetření

Ultrazvukové vyšetření (sonografie) je dnes běžnou vyšetřovací zobrazovací metodou. Její přednosti jsou spojeny s pokrokem ve výzkumu a vývoji nových metod zobrazení a ultrazvukových přístrojů. Zobrazení typu A mode (amplitudové zobrazení) je postupně vytlačováno dvourozměrným zobrazením typu B mode a ve velmi krátké době jej zcela nahradí. Zobrazení typu B mode se díky technickému vylepšení přístrojů, ultrazvukových sond, analýzy obrazu a zobrazení tzv. škálou šedi, nebo díky barevnému zobrazení v případě tzv. dopplerovského (duplexního zobrazení), stává porovnatelným s ostatními zobrazovacími metodami a vykazuje vysokou diagnostickou spolehlivost a citlivost. Vyšetření ultrazvukem je využíváno stále více, protože nezatěžuje vyšetřovanou osobu radiačním zářením. Proto je vhodnou metodou v gynekologii a porodnictví, očním lékařství, ale také v otorinolaryngologii (ORL).

Diagnostika onemocnění tzv. měkkých tkání

V ORL je ultrazvuk využíván už mnoho let v diagnostice onemocnění tzv. měkkých tkání, ale také například k posouzení stavu obsahu vedlejších nosních dutin. Ultrazvuk je volen jako základní zobrazovací metoda v diagnostice onemocnění slinných žláz, štítné žlázy, lymfatických uzlin, tukové tkáně, svalů, cév a nervové tkáně. Výhodné je rozšíření sonografie o odběr vzorků buněk k tzv. cytologické analýze. Vzorek buněk je odebírán punkcí tenkou jehlou (FNAB) a místo odběru jehlou je kontrolováno ultrazvukem. Takto získané vzorky mají významně lepší diagnostický přínos oproti využití odběru bez kontroly ultrazvukem, protože se tím snižuje možnost odběru falešně nativní a možnost falešně pozitivních odběrů. Ultrazvuk je vhodný také ke sledování nálezů u nemocných s nádorovým onemocněním. V těchto případech především zlepšuje možnost sledování výskytu uzlinových metastáz na krku u pacientů, kteří už jsou po operaci či po zevním ozáření. Můžeme jím prokazatelně časněji zachytit případné recidivy nádorového onemocnění, a to zpravidla v době, kdy lze nemocnému doporučit vhodný léčebný postup. Pomocí sonografie a aplikace modelu tzv. rotačního elipsoidu lze stanovit relativně přesně objem nádoru nebo metastázy. Pomocí duplexního vyšetření lze zjistit, jak je patologická tkáň prokrvena.

Sonograficky navigovaná chirurgie

Vyšetření se provádí zpravidla ambulantně bez zvláštní přípravy pacienta. Využívá se při něm gelů, které umožňují zlepšení obrazu a převedení většího množství akustické energie do vyšetřovaných tkání. Využití ultrazvuku je možné také v průběhu operace při tzv. sonograficky navigované chirurgii. Výhodou je možnost navést chirurga tam, kde se nalézá operovaný orgán, respektive patologická tkáň. Tato metoda je využívána především při vyhledávání uzlin, kontrole operace u blokových operací lymfatických uzlin nebo při pátrání po reziduální tkáni nádoru. Sonografické vyšetření můžeme opakovat bez zátěže nemocného radiací, a tak je stále častěji indikováno u nemocných, kteří jsou ozařováni.

Nevýhodou sonografie je, že její záznamy nelze mezi sebou porovnávat, a jde tedy o metodu subjektivní. Nemůže tak nahradit další metody zobrazení, jako je počítačová tomografie či nukleární magnetická rezonance. Proto je využíváno metody „neck mapping“, která spočívá v záznamu patologické tkáně včetně popisů velikosti anebo objemu do jednotného obrazového schématu krku. Tím je znatelně zlepšena orientace i pro lékaře, který sonografické vyšetření neprovádí, a rovněž i pro chirurga. Přesto je sonografie velkým přínosem pro nemocného i ošetřujícího lékaře.

Výhodou je cena

Sonografie má v dnešní době ve srovnání s ostatními zobrazovacími metodami tu neopominutelnou výhodu, že je levná. Ekonomická nákladnost při srovnání s počítačovou tomografií (CT), nukleární rezonancí (NMR) nebo scintigrafickými metodami je však jen jedním z kritérií pro indikaci. Sonografie jistě nenahradí CT nebo NMR u nádorů, v předoperační diagnostice vedlejších nosních dutin, nenahradí angiografii a další metody, které upřesňují nález. Zdá se, že budoucnost sonografie je především v ambulantní sféře, kde vyloučí mnoho „nadbytečně“ prováděných metod spojených s radiační anebo ekonomickou zátěží. Zvláště lze předpokládat rozšíření využití sonografie s příchodem tzv. anulárních sond, harmonických sond a 3D zobrazení.

MUDr. Jaromír Astl, CSc.,

klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku l. LF UK a FN Motol,

katedra otorinolaryngologie IPVZ a FN Motol,

foto z archivu autora

Ultrazvukové zobrazení zánětu – hnisavé hlízy na krku (absces ve štítné žláze)

Ohodnoťte tento článek!