Umělé cévy ze zkumavky

Milionům lidí v budoucnu pomohou „náhradní díly“ z laboratoří, které zastoupí jejich poškozené cévy. Řadu z pacientů postižených kardiovaskulárními chorobami by zachránila včasná operace, při níž by lékaři nemocnému vyměnili poničené cévy za nové…

Jenže kde nové cévy brát?

Jeden zdroj nabízí biomedicínské odvětví označované jako tkáňové inženýrství. To slavilo v nedávné době hned dva velké úspěchy.

Biologové z americké společnosti Cytograft Tissue Engineering zveřejnil v lékařském časopise Nature Medicine výsledky testů laboratorně vypěstované umělé tepny. Základ tepny tvoří buňky lidské kůže. Z těch se nejprve vypěstuje pevný „list“ ze směsi bílkovin a živých buněk. „List“ se stočí do ruličky, a základ nové „živé“ cévy je hotov. Stačí už jen nechat její nitro porůst buňkami cévní výstelky.

Umělou tepnu lze vyrobit každému pacientovi „na míru“ tak, aby nedráždila jeho imunitní systém. Zatím proběhly testy na potkanech, psech a opicích. Ve všech případech se náhrady tepen osvědčily. Krev jimi proudila několik měsíců. Cévy se dokázaly dokonce zacelit po propíchnutí injekční jehlou.

Druhý úspěch na poli tkáňového inženýrství si připsal na své konto tým vedený Erin Lavikovou z Yaleovy university. Výsledky těchto experimentů přinesl prestižní vědecký časopis PNAS.

Erin Laviková a její spolupracovníci vyrobili nejprve zvláštní gelovitý polymer protkaný hustou sítí děr. Do umělohmotné houby nasáklé živným roztokem nasadili buňky, z kterých se v lidském těle tvoří cévy a nervová tkáň. Oba typy buněk si velmi dobře rozuměly a vzájemně se podporovaly v růstu.

Houbovitá hmota prorostla jak nervovými buňkami, tak i jemnou sítí cév. Když Laviková a spol. voperovali gel s buňkami pod kůži laboratorních myší, začala narostlými krevními kapilárami kolovat krev. Oba objevy otevírají nové možnosti pro léčbu cévních chorob i pro léčbu poškozené nervové tkáně.

O odbyt se výrobci umělých cév nemusejí bát. Na kardiovaskulární choroby umírá každý třetí obyvatel Země. Nejrůznější zdravotní problémy vyvěrající z neprůchodnosti krevního řečiště připraví ročně o život asi 17 milionů lidí. A výhled do budoucna je neradostný. Od roku 2100 budou kardiovaskulární choroby hlavní příčinou úmrtí i v zemích třetího světa.

Jaroslav Petr

Ohodnoťte tento článek!