Umělé oplodnění: stát dohání medicínu

Zákon, který má pomoci neplodným párům, lidem, kteří nemohou mít dítě. Tak popisuje záměr autorů poslanec Jaroslav Zvěřina. Odborníci však nad některými pasážemi pochybují…

Ministerstvo zdravotnictví chce, aby páry mohly požádat jednu z šestnácti klinik v Česku o pomoc jen tehdy, pokud předloží lékařské potvrzení o neplodnosti jednoho z partnerů. Tím se země hlásí k příkladu Švédska nebo Německa, které na rozdíl od Británie a některých států USA rovněž vylučují, aby žádala samotná žena.

Jen pro partnerky

Ve většině případů ovšem zákon potvrzuje už zavedenou praxi. Kliniky asistované reprodukce totiž dnes pouze nezkoumají, zda partnerem je skutečný životní druh.

Lékaři připouštějí, že dítě si tak může „obstarat“ žena, která nemá partnera, nebo třeba lesbický pár. „Nemůžu dát ruku do ohně za to, že by se to někde nemohlo stát,“ připouští Milan Mrázek z centra asistované reprodukce ISCARE.

Pravidla klinik dnes zakazují provést asistovanou reprodukci ženě, které je více než 50 let. Podle zákona by to mělo být o pět let méně.


Žena, která nemůže dítě donosit, nesmí dnes požádat o pomoc jinou ženu, protože kliniky by měly dodržovat anonymitu dárcovství…

Expertům nejvíce vadí ty části zákona, které podle nich zakazují něco, co fakticky odstranit nelze.

Například žena, která nemůže dítě donosit, nesmí dnes požádat o pomoc jinou ženu, protože kliniky by měly dodržovat anonymitu dárcovství. Doktor Milan Čekal z pražského centra Gest přesto nevylučuje, že náhradní matky existují.

Zákon s povolením náhradního mateřství nepočítá – podle předsedkyně etické komise Ministerstva zdravotnictví Dagmar Pohůnkové by se mělo výslovně zakázat.

Doktor Mrázek je však přesvědčen, že legislativa podobné případy nevymýtí: „Pokud bude chtít někdo podvádět a bude tvrdit, toto je můj partner a přitom to nebude pravda, nemůžeme na to nikdy přijít.“ V jednom z center se kupříkladu stalo, že žena cestou do laboratoře vyměnila manželovo sperma za sperma milence. Přiznala se až poté, co ji manžel osočil, protože mu dítě nebylo podobné.


ČTĚTE:
Britský soud ponechal ženě děti počaté po smrti otce
Soud rozhodl ve věci záměny spermatu při IVF

Jak určit otce

Zákon také podle kritiků nedokáže předejít sporům o otcovství, ze kterých mají kliniky největší obavy.

„Na začátku léčby oba partneři podepisují, že souhlasí s postupy, které by měly vést k otěhotnění ženy,“ vysvětluje Milan Mrázek.

„Stává se, že po prvotním souhlasu volají potenciální otcové, že si po změnách v partnerském vztahu nepřejí, aby jejich spermie, či embryo vzniklé oplodněním vajíčka jejich spermií, bylo ženě zavedeno. To samozřejmě respektujeme.“

Podle advokáta Davida Uhlíře ovšem zákon o zdravotní péči nepředchází žalobám mužů, kteří si to rozmyslí mezi oplodněním a porodem: „Podle zákona je otcem manžel matky, muž, který uzná otcovství nebo měl s matkou v době početí pohlavní styk a nemůže své otcovství vyloučit.“ Jen souhlas k umělému oplodnění tak nestačí.

Partner se lékařům zavazuje, že se po narození dítěte na matrice ohlásí jako otec, slib však nejde soudně vymáhat. „Zákon o rodině by měl proto zavést čtvrtou definici otcovství: poskytnutí spermatu a souhlas s umělým oplodněním,“ míní Uhlíř.

Co všechno chybí

Umělé oplodnění se poprvé dostalo před českou justici v roce 2001, kdy soudce povolil ženě, aby počala dítě ze spermií svého mrtvého manžela. „Dítě se loni narodilo a je zdravé,“ říká Uhlíř. Ani takové případy zákon nezmiňuje. Pouze Dagmar Pohůnková žádá, aby se zakázal odběr gamet (pohlavních buněk) zemřelému. Vadí jí i to, že zákon neříká, kolik žen může být oplodněno spermatem jednoho dárce.

Podle Uhlíře by měla norma lépe popsat i to, co dělat se zmrazenými embryi, které nebyly použity a kterých kliniky uchovávají kolem tisíce. Evropská úmluva brání jejich použití ke klonování, navržený český zákon jde zatím dál – zakazuje i použití embryí ve výzkumu.


I ČEŠKY SE SOUDÍ O DÍTĚ ZE ZKUMAVKY
Případy soudních sporů týkající se umělého oplodnění se začínají řešit i v Česku.
Známy jsou zatím dva:
V prvním z nich žádala matka oplodnění od mrtvého muže, který si před smrtí uložil sperma na jedné z klinik.
Druhý v současné době projednává Městský soud v Praze. Jeden z klientů žaluje pražské centrum asistované reprodukce Gest. Tvrdí, že pomocí jeho spermií provedli umělé oplodnění a učinili to bez jeho vědomí. Dítě se narodilo a matka žádá po svém dnes už bývalém partnerovi výživné. Klinika Gest se před soudem brání písemným souhlasem obou rodičů.

MARKÉTA GROSMANOVÁ, PETR HOLUB, Hospodářské noviny, 6.3.2003

Ohodnoťte tento článek!