V ČR je každý rok asi 6000 těhotných, u nichž se objeví cukrovka

prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

V Česku je každoročně kolem 6000 těhotných žen, u nichž se objeví cukrovka. Pokud se nemoc neléčí, hrozí zdravotní komplikace nejen jim, ale také jejich očekávanému potomkovi. Děti se rodí příliš veliké, mívají metabolické obtíže a hrozí u nich vývojové vady. Novinářům to řekli lékaři z pražské fakultní nemocnice v Motole.

„Diabetes, který se objeví v těhotenství, je tichý problém. Lehké zvýšení glykemie bývá bez příznaků. Může mít ale vliv na zdraví dítěte,“ uvedl přednosta interní kliniky motolské nemocnice Milan Kvapil.

Ke vzniku těhotenské cukrovky přispívá vyšší věk matek, nadváha i rodinné dispozice. Děti cukrovkářek bývají „nadměrné“. V Motole přišla na svět pětikilogramová holčička. Přestože matka měla v rodině čtyři diabetiky, s léčbou se u ní nezačalo. Dítě skončilo po narození na přístrojích. Komplikace hrozí i při porodu. Bývá předčasný a často také císařským řezem. Matky mívají vysoký tlak i další obtíže.

Cukrovku způsobuje nedostatek inzulínu v těle. Tělo pak špatně využívá cukr, který se nedostává do buněk a hromadí se v krvi. Objevují se poruchy metabolismu tuků a bílkovin. Hrozí poškození ledvin, očí, častější infekce a další obtíže. U diabetu prvního typu organismus ztratí schopnost inzulín produkovat. Druhý typ nemoci vzniká spíš u starších lidí s nadváhou, kteří mají cukrovku v rodině. Diabetem trpí v ČR kolem 850 000 lidí. Pacientů přibývá. Nemoc se objevuje ve stále nižším věku.

Zatímco před lety se těhotenské cukrovce nepřikládal větší význam, nyní se na ni kvůli možným zdravotním komplikacím pohlíží jinak. Nedávna studie mezi 23.000 ženami ze 14 zemí ukázala, že těhotenskou cukrovku mělo přes 17 procent budoucích matek. Pokud by se přísnější kritéria z výzkumu přenesla do Česka, mohlo by tu podle lékařky motolské gynekologicko-porodnické kliniky Ivany Špálové těhotenským diabetem trpět zhruba 17 000 žen.

Budoucí matky, u nichž hrozí zvýšené riziko vzniku nemoci, by měly podstupovat testy. Podle Špálové lékaři pak budou muset sledovat minimálně deset až 12 procent těhotných. „Na zdravotní systém je to určitě velký nápor,“ podotkla.

Základem léčby je dieta. Diabetičky musí přejít na zdravé stravování. V těžších případech si píchají inzulín. Podle Kvapila je podstatné dostat hodnoty cukru na hladinu, jakou má zdravý člověk. Potomky mívají i ženy, které trpí diabetem prvního typu. Ročně je jich v Česku kolem 150. „V 50. letech ženy s diabetem nemohly otěhotnět. Když otěhotněly, dítě obvykle nedonosily. Když ho donosily a porodily, nedožily se jeho deseti let. Dnes je situace naprosto jiná,“ uvedl Kvapil.

Na cukrovku v těhotenství přišla i Jana. Začala držet dietu. Jí pravidelně, má svačiny, konzumuje hodně zeleniny a ovoce a sladí umělým sladidlem. Musela si píchat třikrát denně inzulín. Před pěti měsíci se jí narodila zdravá holčička Linda. Porod byl v termínu, dítě mělo běžnou váhu. „Nesmíte se přejídat, což je v těhotenství těžké, protože chutě byly. Hlady jsem se ale netrápila,“ dodala Jana.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!