Vědci díky mozkovým implantátům už téměř čtou myšlenky

Vědcům se u opic podařilo dekódovat signály vydávané mozkem. Je to vůbec první případ, kdy se podařilo dekódovat kognitivní mozkové signály na tak vysoké úrovni. Ochromeným lidem navíc svítá naděje, že jednou dostanou protetické pomůcky ovládané silou myšlenky…

PASADENA (USA) – Vědcům se u opic podařilo dekódovat signály vydávané mozkem. Jak píše rakouský deník Der Standard, z dlouhodobého hlediska to dává naději ochromeným lidem na lepší komunikaci s okolím a větší nezávislost.

Vědci se s pomocí mozkových implantátů pokusili „přečíst“ myšlenky opic. Dokázali alespoň zhruba odhadnout, co zamýšlejí udělat a dokonce jak nadšené jsou tou kterou myšlenkou.

Je to vůbec první případ, kdy se podařilo dekódovat kognitivní (související s poznáním a vědomím) mozkové signály na tak vysoké úrovni. Ochromeným lidem navíc svítá naděje, že jednou dostanou protetické pomůcky ovládané silou myšlenky.

Vědcům kolem Richarda Andersena z Kalifornského technického institutu v Pasadeně se podařilo rozluštit signály přijímané 96 elektrodami z oblasti mozku nad uchem. S pravděpodobností 67 procent pak dokázali předpovědět, kam chtějí v daném vizuálním poli cvičené opice v příští chvíli sáhnout. Opice přitom byly vycvičeny tak, aby před uchopením určitého předmětu předem na daný bod v jejich vizuálním poli myslely.

Kromě toho zjistili, že tuto pravděpodobnost dokážou zpřesnit až na 88 procent, pokud opice za provedení zadaného úkolu čeká odměna. Tým dokonce uměl ze signálů vyčíst, jakou odměnu opice očekávají, zda šťávu nebo čistou vodu.

„V budoucnu by mohl být tento kognitivní projev uplatněn u řečových center mozku,“ tvrdí Andersen. Tím by podle něj bylo možné dekódovat slova, která chce někdo říci.

Už dřívější průzkumy provedené Miguelem Nicolelisem z Dukeovy univerzity v Durhamu v Severní Karolíně ukázaly, že přes implantované elektrody se dají ovládat paže robota. Zaznamenávány přitom byly i signály určené k ovládání svalstva.

Nové poznatky mohou celý proces ještě zjednodušit a například ochrnutému pacientovi by měly umožnit specifikovat, na který předmět chce dosáhnout. Jeho uchopení přenechá robotovi.

Dříve nebylo jasné, zda jsou tyto signály kognitivní, nebo se jen vztahují na místo, na něž se opice dívá. Andersen věří, že jeho práce dokazuje kognitivní povahu signálů, neboť opice byly cvičeny tak, aby během experimentu nepohybovaly očima. Signály tedy přímo nesouvisely s vizuálními vjemy. To vše je ale údajně ještě třeba dokázat na člověku.

ČTK

Více viz BBC: Monkey brain operates machine

Ohodnoťte tento článek!