Vědci mapují lidský mozek, aby zjistili, co je „normální“

„Tohle je projekt, který se zrodil z čisté frustrace. Po mnoho let my všichni, kdo studujeme mozkovou stavbu a funkce, bojujeme se skutečností, že ani dva mozky nejsou stejné – ani tvarem, ani velikostí a už vůbec ne…

LOS ANGELES – Lidské mozky jsou nesmírně rozmanité a dokonce ani jednovaječná dvojčata je nemají stejné. Jak tedy mají vědci, kteří zkoumají mozek, vědět, že je v něm něco v nepořádku, když nevědí, co je „normální“?

Vyřešit tento problém, anebo alespoň napomoci jeho řešení, se rozhodli odborníci z kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), kteří začali studovat nově vytvořený atlas obsahující 7000 digitálně zmapovaných mozků, píše agentura AP.

Do atlasu mozků se dostaly snímky lidí žijících v sedmi zemích na čtyřech kontinentech. Většina je ve věku od 20 do 40 let, ale najdou se mezi nimi i sedmiletí a devadesátiletí. Kromě mozků považovaných za „normální“ jsou v atlase i snímky mozku pacientů trpících Alzheimerovou nemocí, fetálním alkoholovým syndromem (FES), autismem či schizofrenií.

„Tohle je projekt, který se zrodil z čisté frustrace. Po mnoho let my všichni, kdo studujeme mozkovou stavbu a funkce, bojujeme se skutečností, že ani dva mozky nejsou stejné – ani tvarem, ani velikostí a už vůbec ne svým fungováním,“ říká doktor John Mazziotta z Mezinárodního konsorcia pro mapování mozku sídlícího na UCLA. „To víme, ale jak různé mozky jsou a jak je porovnávat, známo nebylo.“

Jeho kolega doktor Arthur Toga dodává, že cílem týmu je kvantifikovat rozdíly mezi mozky. Pochopení variací by mohlo poskytnout „dobrý rejstřík porovnávající normální populaci s nemocnými“.

Mozkový atlas, který je registrovaným uživatelům dostupný na internetu na stránkách UCLA (http://www.loni.ucla.edu/), mapuje mozky z mnoha hledisek, ať už jde o vyznačení funkcí, jako je řeč, paměť či city a zdůraznění, jak tato místa mohou variovat mezi jednotlivci a skupinami populace.

Vědec, který se rozhodne pracovat s tímto atlasem, si může vybrat libovolnou kombinaci – například dvacetileté levoruké asijské ženy – a srovnat je s ostatními skupinami, aby zjistil, v čem se mozky shodují a v čem liší.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!