Vědci z olomouckého ústavu pokročili v boji s rakovinou mozku

Ilustrační foto; laboratoř, výzkum, mikroskop

Vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) při Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci odhalili mechanismus, kterým se buňky jednoho z nejagresivnějších nádorů mozku, glioblastomu, brání terapii.

Objev otevírá cestu, jež by mohla vést k účinnější léčbě tohoto typu rakoviny. Studii vědci publikovali v americkém časopise Journal od Experimental Medicine, řekl ČTK Vladimír Mišauer, mluvčí projektu Biomedreg, v jehož rámci ÚMTM vznikl.

Zhoubné nitrolební nádory jsou prakticky vždy smrtelné. V tuzemsku lékaři ročně diagnostikují glioblastom asi u 350 pacientů. Přes agresivní léčbu přežívají v průměru jen 14 měsíců. Glioblastomy obsahují vysokou hladinu bílkoviny známé jako vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF), jenž růst celého nádoru podporuje. Tomu měla zabránit v posledních letech používaná protilátka bevacizumab (Avastin), která v nádoru účinek VEGF blokuje.

„Dosud bylo záhadou, proč i tato slibná terapie selhává. Naše studie to pomohla objasnit,“ vysvětlil Jiří Bártek, který působí v Centru pro výzkum rakoviny v dánské Kodani a má laboratoř v olomouckém ÚMTM. Podle členky jeho vědeckého týmu Petry Hamerlíkové se prokázalo, že Avastin nedokáže proniknout až dovnitř buňky a zničit její obranný systém.

Podle vědkyně byla existence nádorových kmenových buněk, které přežijí různé typy léčby a jsou zřejmě zodpovědné i za recidivu nemoci, známá. Vědci ale neznali mechanismus, jakým se nádor dokáže bránit. Tým pod vedením Bártka nově zjistil, že nádorové kmenové buňky glioblastomu dokážou samy VEGF produkovat a zároveň jej využít k lepšímu přežití. A to i během agresivní léčby.

„Použili jsme proto chemickou látku, která blokuje enzymovou aktivitu receptoru pro VEGF a tím naruší signalizaci VEGF u nádorových kmenových buněk. Tuto strategii budeme nyní rozvíjet v preklinických studiích na myších s transplantovanými lidskými glioblastomy a potenciálně i v klinických studiích,“ popsal další fázi výzkumu Bártek.

Podle ředitele ÚMTM Mariána Hajdúcha objev může v budoucnu zlepšit vyhlídky pacientů se zhoubným onemocněním mozku. Podobný princip se již využívá například v léčbě karcinomů ledvin. Na studii spolupracovali odborníci z Dánska, USA i Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR v Praze.
Projekt Biomedreg podpořila EU. Vědci se dočkají i nové budovy ústavu, která poskytne moderní zázemí pro biomedicínský výzkum.

Ohodnoťte tento článek!