Vysoký tlak mají dva milióny Čechů

Nebezpečný vysoký krevní tlak mají v české populaci asi dva milióny lidí, tedy pětina národa, 600 tisíc z nich má k tomu ještě cukrovku. Plná třetina lidí s hypertenzí o svém onemocnění vůbec neví…

„Je to časovaná bomba. Člověka nemusí vůbec nic bolet a první manifestace onemocnění se projeví až infarktem nebo mrtvicí. Právě na kardiovaskulární choroby umírá v ČR nejvíc lidí,“ uvedla Renata Cífková, přednostka pracoviště preventivní kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. .

Postěžovala si, že lékaři málo měří krevní tlak svým pacientům. „Mělo by se stát samozřejmostí, že nejen při preventivních prohlídkách, ale i při každé návštěvě lékaře lékař změří pacientovi krevní tlak.

Prevenci zanedbávají sami lékaři

Bohužel se tak neděje a to je velká chyba,“ řekla Cífková a dodala, že pokud by všichni lékaři takto postupovali, zabránilo by se mnohým předčasným úmrtím.


„Lékař by měl během návštěvy měřit tlak pacientovi nejméně třikrát, a v klidu.“

Renata Cífková, přednostka preventivní kardiologie IKEM

Její kolega, profesor Štěpán Svačina, přednosta III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí, míní, že pacient by měl požadovat na lékaři měření tlaku a měl by také, pokud ho má vyšší, vyžadovat na lékaři, aby ho léčil tak, aby jeho krevní tlak dosáhl normální hodnoty 140/90.

„Žasnu, že někteří lékaři dokáží předepsat pacientovi i 24 tablet na den, což je absolutní nesmysl. Moderní léčba už umí snížit tlak jednou tabletou,“ řekl Svačina.

Pomáhá sport a kombinace léků

Sami ale můžeme ke snížení krevního tlaku přispět tím, že nebudeme kouřit, snížíme nadváhu a nejméně pětkrát týdně půjdeme 30 až 40 minut ostrou chůzí.

Vůbec sport, dostatek pohybu a zdravá životospráva jsou základem pro snížení krevního tlaku.

Pak teprve nastupují medikamenty. Renata Cífková i profesor Svačina se shodují, že nejúčinnější je kombinace dvou až tří léků.

Postěžovali si, že lékaři jsou často zdravotními pojišťovnami nuceni do úsporného předepisování léků, a tak moderní léčiva nebo jejich kombinaci nevyužívají tak, jak by mohli.

„Je to krátkozraké, protože úspěšná léčba v počátku je mnohem lacinější než následná léčba infarktu či mrtvice, která navíc může pacienta poznamenat na celý život,“ soudí Svačina.

VÁCLAV PERGL, Právo, 9.4.2003

Ohodnoťte tento článek!