Z kmenových buněk může mít užitek více pacientů, bude-li zákon

Z léčení kmenovými buňkami může mít užitek více pacientů, bude-li tuto oblast upravovat zákon. Uvedl to mluvčí České lékařské komory Pavel Kubíček. Také ředitelka Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad Eva Syková připravovaný zákon vítá…

PRAHA – K jeho návrhu se jako odbornice v oboru vyjadřovala, podle ní by měl vyhovovat praxi.

Česko dosud nemá zákon o nakládání s kmenovými buňkami, a tak se vědci a lékaři řídí Úmluvou o lidských právech a biomedicíně s Dodatkovým protokolem o zákazu klonování lidských bytostí. Embrya se mohou tvořit jen pro umělé oplodnění ve zkumavce.

V současnosti se léčba kmenovými buňkami ověřuje ve Fakultní nemocnici Motol u deseti pacientů s poraněním míchy a ve Všeobecné fakultní nemocnici u 20 nemocných po infarktu myokardu. Výsledky se zdají být slibné, podle Sykové však je na hodnocení brzy.

„Zatím jsme zjistili, že léčba v žádném případě není pro pacienty nebezpečná. Nepoškozuje je, což je důležité zjištění pro další výzkum,“ řekla. „Zákon má pro praxi velký význam, protože kmenové buňky se dají využít například v ortopedii,“ řekl Kubíček, profesí ortoped.

Speciální zákon pro tuto oblastmají už Velká Británie, Švédskoa Německo. Norma by i v Českuměla uzákonit, kdo a za jakýchpodmínek může pracovats kmenovými buňkami.

Podle Sykové se v zákoně o klonování přímo nehovoří, jen o kmenových buňkách. Ve světě převládá názor, že kmenové buňky by se měly užívat pouze k léčbě, nikoli k tvorbě nových lidských bytostí.

Brněnskému pracovišti ústavu, který vede profesorka Syková, se loni podařilo vytvořit první českou linii lidských embryonálních buněk, což otevírá cestu dalšímu výzkumu.

Podle připravovaného zákona by výzkum embryonálních kmenových buněk měl být v budoucnu možný pouze se souhlasem úřadů. Případná zneužití budou navíc postihována až ročním vězením, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

Povolení správního úřadu by mělo předcházet každému výzkumu, dovozu a získávání embryonálních kmenových buněk. Příslušným schvalovacím úřadem by mohly být Státní zdravotní ústav či akademie věd.

Další možností je svěřit dohled nad udílením povolení ministerstvům školství a zdravotnictví, která by úzce spolupracovala s Úřadem vlády.

ČTK

DÁLE ČTĚTE:
Kmenové buňky: jak daleko medicína pokročila
Vědci naklonovali lidské buňky
Úspěšná transplantace kmenových buněk u neplodných myší
Ohodnoťte tento článek!