Zanedbání povinností sestry při odběru krve

Ilustrační foto; laboratoř, zkumavka, krev

„Pokud sestra odebírá krev pacientce, která ji předem upozorní, že tento zákrok špatně snáší (omdlévá), pacientka skutečně omdlí a při pádu se poraní (roztržená kůže na čele, krevní výron v podkoží, otok), může být jednání sestry klasifikováno jako zanedbání povinností – v tomto případě povinnosti upravit podmínky odběru tak, aby zamezila možným důsledkům, před kterými ji pacientka varovala? Jak může být sestra postižena?“

Na dotaz čtenáře odpovídá JUDr. Pavel Zajíc

Hned na úvod je třeba uvést, že ve vztahu k pacientovi je za škodu na jeho zdraví odpovědný poskytovatel zdravotních služeb (nemocnice, soukromá ambulance apod.).

Pokud by skutečně byla prokázána škoda způsobená na zdraví pacienta v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, pak by tato škoda měla být pacientovi hrazena především z pojištění odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb (zaměstnavatele) za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Každý poskytovatel zdravotních služeb je přitom ze zákona povinen tuto pojistnou smlouvu uzavřít.

Náhrada škody

Jestliže by poskytovateli zdravotních služeb (zaměstnavateli) vznikla škoda v důsledku toho, že byl nucen pacientovi zaplatit za poškození zdraví způsobené jeho zaměstnancem, může zaměstnavatel tento nárok přenést na svého zaměstnance (lékaře, sestru i administrativní personál), a to podle míry zavinění jednotlivých zaměstnanců.

Výše požadované náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti přitom nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení však neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek – což zjevně není případ uvedený v dotazu.

Lidský přístup a prevence

Co se týče způsobu postižení sestry, jako adekvátní se mi v tomto případě jeví zvolit lidský přístup, totiž vytknout sestře její nesprávný postup spočívající v nerespektování či spíše nereagování na upozornění pacientky. Mnohem větší důraz bych však kladl na předcházení obdobným situacím.

Zde by zaměstnavatel měl především zajistit u nadřízených pracovníků sestry (vrchní sestra či vedoucí lékař oddělení), aby přijali taková organizační a jiná opatření, na jejichž základě bude možné co nejvíce omezit riziko vzniku obdobných situací.

V případě, že by tento postup nebyl účinný a obdobné situace ze strany sestry by se opakovaly, pak je již zcela na místě postih sestry v oblasti pracovního práva, například písemné upozornění na možnost výpovědi v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!