V březnu startuje informační kampaň na podporu screeningu

Screeningové programy v ČR se potýkají s relativně nízkou účastí občanů. Přesto, že včasné odhalení některých zhoubných nádorů nebo dokonce přednádorových změn může pro pacienta znamenat úplné vyléčení, mnoho lidí otálí s návštěvou lékaře a neúčastní se preventivních prohlídek ani screeningu.
Výskyt nádorových onemocnění má v ČR dlouhodobě vzrůstající tendenci

Počet diagnostikovaných případů rakoviny se v letech 2005–2009 zvýšil o 32 % ve srovnání s obdobím 1995–1999. K nejrozšířenějším zhoubným onemocněním patří karcinom tlustého střeva a konečníku, karcinom prsu a karcinom děložního čípku. Právě těmto onemocněním lze přitom účinně předcházet nebo je zachytit v raném stadiu, kdy je šance na úplné vyléčení.

Projekt MZČR a zdravotních pojišťoven

V rámci prevence těchto onemocnění připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami projekt „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocněné v ČR – screeningové programy“.

V lednu byla zahájena první část projektu, kdy jsou na preventivní vyšetření adresně zváni klienti všech zdravotních pojišťoven podle cílových skupin. Na mamografický screening ženy ve věku od 45 do 70 let, v případě rakoviny děložního čípku ženy ve věku od 25-70 let a na screening kolorektálního karcinomu budou pozváni muži i ženy od 50 do 70 let.

Od března je realizována druhá část projektu ve formě celorepublikové informační kampaně zaměřené na širokou veřejnost. Projekt podpoří ve svém vysílání i Česká televize. Kampaň využívá motivu osobního vzkazu s apelem na důležitost preventivního vyšetření, který je předáván nejbližší rodině. Informační kampaní provází herci (Chantal Poullain, Ilona Svobodová a Jan Čenský), kteří mají osobní zkušenost s rakovinou. Jejich osobní vzkaz doplňují apely lékařů. Ve spotu upozorňujícím na prevenci rakovinu prsu vystoupí MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D, na prevenci karcinomu děložního čípku zve MUDr. Vladimír Dvořák a na důležitost prevence rakoviny tlustého střeva upozorňuje prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Nedostatečná účast zvyšuje mortalitu

Kolorektální karcinom je v ČR druhým nejčastějším nádorovým onemocněním a jeho výskyt stále roste. Ročně jím u nás onemocní až 8 000 osob a přes 4 000 jich na toto onemocnění umírá. Pětileté přežití činí pouze 50 %. „Přitom jde o jeden z nejlépe léčitelných nádorů, pokud se zjistí v časném stadiu. Bohužel účast na kolorektálním screeningu nedosahuje ani 25 %. Pokud by se podařilo zvýšit tuto účast o 15-20 procent, znamenalo by to výrazné snížení mortality i morbidity,“ konstatoval prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D., vedoucí programu screeningu karcinomu kolorekta.

Záchyt prekanceróz děložního hrdla umožňuje screening prováděný při pravidelných preventivních gynekologických prohlídkách. Přesto u nás ročně onemocní karcinomem děložního čípku přes 1 000 žen a asi 400 žen na něj umírá. „Screeningu tohoto karcinomu se účastní asi 50 % žen. Přitom prekancerózy tohoto nádoru jsou velmi snadno, ambulantně léčitelné. Je opravdu zbytečné, aby při současných možnostech umírala na toto onemocnění 1 žena denně,“ upozorňuje MUDr. Vladimír Dvořák, vedoucí programu screeningu karcinomu děložního hrdla.

Palpační vyšetření nestačí

V případě mamárního karcinomu je situace díky léta trvající osvětě lepší, přesto tímto typem rakoviny u nás ročně onemocní kolem 7 000 žen a přibližně 2 000 žen tomuto onemocnění podlehne. Prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., vedoucí programu screeningu karcinomu prsu, uvádí: „Při vysoké účasti žen je možné preventivním mamografickým vyšetřením snížit úmrtnost na rakovinu prsu až o 40 %. Pokud by se nám podařilo zvýšit účast na screeningu o 15-20 procent, stali bychom se lídry mamografického screeningu v Evropě.“

Předsedkyně Asociace mamodiagnostiků, MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D. k tomu doplňuje: „Prevence pomocí zobrazovacích metod je dosud jedinou prokázaně účinnou možností boje s rakovinou prsu.“ Známá mamoložka reaguje i na nedávnou zprávu, která proběhla médii a zpochybnila význam mamografického vyšetření. Zpráva se týkala kanadské studie, jejíž autoři dospěli k závěru, že mamografické vyšetření nepřináší větší benefit než palpační samovyšetření prsů.

„Chtěla bych upozornit na to, že tato studie použila data z období 1980-85, kdy screening byl v plenkách a rozlišovací schopnosti mamografů nízké. Pro srovnání, mamograf tehdy detekoval ložiska od velikosti 1,9 cm, přičemž palpačně byly objevovány ložiska od 2,1 cm. V současnosti však dokážeme pomocí mamografu nalézt ložiska od 5 mm, tedy ve stadiu T1. V tomto stadiu nacházíme léze u 75 % žen, které pravidelně podstupují screening,“ zdůraznila dr. Skovajsová.

Nejen screening, ale i další prevence

Významnou roli v prevenci nádorových onemocnění a podpoře screeningových programů hrají také praktičtí lékaři, kteří odesílají ženy na mamografii a vyhodnocují testy na okultní krvácení do stolice. „Věříme, že adresné zvaní nám přivede do ordinace občany, kteří nedocházejí na preventivní prohlídky, a to povede k celkovému zlepšení zdraví populace,“ doufá doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. přednosta Ústavu všeobecného lékařství v Praze.

Rozpočet projektu byl schválen v celkové výši 107 milionů korun. Na adresné zvaní je vyčleněno 62 milionů. Projekt je z 85 % financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Více na: www.bezrakoviny.cz, www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz.

Více čtěte v příštím vydání magazínu ZDRAVOTNICTVÍ A MEDICÍNA, které vychází v pondělí 10.3.

Ohodnoťte tento článek!