Akutní péči mohou Pardubickému kraji zabezpečit čtyři, nejvíce pět nemocnic

…Při zohlednění uvedené statistiky a trendů tak pro okres Svitavy vychází perspektivní potřeba kolem 470 lůžek v třinácti základních oborech akutní péče, tudíž kapacita, kterou bez problémů mohou garantovat dvě největší nemocnice v okrese…

Probíhající transformaci lůžkových zdravotnických zařízení v okrese Svitavy kritizoval v Právu 21. února letošního roku východočeský parlamentní poslanec sociální demokracie Radko Martínek. Ty, kteří posuzovali redukci počtu nemocnic, označil za takzvané reformátory, od nichž se distancoval.

„Zmíněný okres ovšem, tak jako naprostá většina jiných, vstupoval do transformace zdravotnictví s výrazně předimenzovanou sítí nemocnic s nadbytečnou kapacitou lůžek akutní péče,“ tvrdí proti poslanci RNDr. Miroslav Kejzlar z Trutnova, který aktuálně pracuje jako externí poradce ministerstva zdravotnictví pro tvorbu sítě nemocnic v republice.

Nevyužité kapacity

Podle jeho názoru přes řadu opatření přebývala na Svitavsku konce roku 1999 zhruba třetina této kapacity. „Přitom disproporce narůstaly. Zatím co v letech 1994-1999 se snížil počet lůžek o dvacet procent, množství ošetřovacích dnů, které na nich pacienti pobývali, kleslo za stejné období o třicet procent, což byl důsledek zkracování průměrné ošetřovací doby a snižování počtu hospitalizovaných pacientů,“ vyjmenoval pro Právo některé ze statistických údajů ministerský poradce.

Stačí dva špitály

Uvedený trend měl, jak Kejzlar míní, nutně za následek trvale se zhoršující využití lůžkového fondu, až na necelých čtyřiašedesát procent. To pak znamená, že v okrese zůstává dlouhodobě nevyužita třetina lůžkových kapacit akutní péče. „Přitom existují obory, kde využití jen málo překračuje hranici padesáti procent. Zdravotnictví si ovšem už z ekonomického hlediska nemůže dovolit financovat nemocnice a oddělení s polovičním či dvoutřetinovým využitím. Nehledě na to, že v menších zařízeních je pak u odborného personálu nastolena otázka udržení erudice,“ podotkl poradce. Při zohlednění uvedené statistiky a trendů tak pro okres Svitavy vychází perspektivní potřeba kolem 470 lůžek v třinácti základních oborech akutní péče, tudíž kapacita, kterou bez problémů mohou garantovat dvě největší nemocnice v okrese.

Tristní skutečnosti

S Martínkovou kritikou improvizace v poskytování investičních prostředků na rozvoj zdravotnických zařízení je ovšem poradce Kejzlar zajedno. Stačí podle jeho mínění nahlédnout do zprávy nejvyššího kontrolního úřadu o kontrole využívání státních investičních dotací na program pod názvem Výstavba a technická obnova zdravotnických zařízení v působnosti okresních úřadů a obcí. „Kontrola poukázala na tristní skutečnosti. Chybí koncepce zdravotnictví jako rozhodující kritérium při posuzování potřeby a oprávněnosti investic dotovaných z prostředků státního rozpočtu. Státní orgány nemají pro své rozhodování v tomto ohledu stanoveny ani základní podmínky a kritéria. Do programu státních dotací se dostávají akce, u nichž vůbec nebylo doloženo, jaké priority nebo koncepce vedly k jejich financování z prostředků státního rozpočtu,“ poukázal Kejzlar na konkrétní zjištění NKÚ.

Úkol pro nové kraje

Východiskem se jeví přístup nových krajských orgánů. Ty by měly na úrovni kraje, jak z Kejzlarovy zkušenosti vyplývá, definovat síť nemocnic akutní péče, právě tak jako síť lůžkových zařízení péče následné. Krok o to důležitější a závažnější, že na restrukturalizaci a rozvoj péče v obou směrech jsou potřebné rozsáhlé investice, kterých je evidentní nedostatek. „Přitom je podle kvalifikovaných propočtů zřejmé, že pro zajištění akutní péče v Pardubickém kraji, kam okres Svitavy patří, stačí perspektivně čtyři nebo pět nemocnic. Na vedení kraje bude proto záviset, zda peníze budou vkládány do nadbytečných a neperspektivních zařízení nebo naopak do několika perspektivních nemocnic, z nichž každá ovšem pro své dobudování potřebuje ještě desítky, případně stovky miliónů korun. Shodné promyšlené a koncepční kroky je žádoucí provést i v rozvoji péče následné,“ míní poradce. Je přesvědčen, že budování sítě zdravotnických zařízení musí po letech tápaní dostat pevná, byť často i nepopulární pravidla, jež budou obecně respektována.

Vladimír Fořt, Právo, 9.04.2001

Ohodnoťte tento článek!