Alarmující hlad je v 19 zemích světa, tvrdí mezinárodní zpráva

dítě, afrika, chudoba

Celkem 19 zemí světa vykazuje alarmující či extrémně alarmující úroveň hladu a podvýživy. Vyplývá to ze zprávy za rok 2012 zveřejněné Mezinárodním institutem pro výzkum politiky výživy (IFPRI), podle níž jsou nejohroženějšími státy subsaharské Afriky a jižní Asie.

Celkový počet hladovějících lidí ve světě podle zprávy od roku 1990 klesl o 36 procent.

Nejhorší situace s podvýživou je ve středoafrickém státě Burundi, kde jí trpí 73 procent obyvatel. Z neafrických zemí je na tom nejhůře Haiti s 45 procenty podvyživených lidí, v Evropě pak Moldávie s 23 procenty. Podle zprávy však některé potenciálně rizikové země nejsou zahrnuty, neboť se v nich nepodařilo shromáždit spolehlivá data. Jde zejména o Kongo – které se na dně této statistiky ocitalo pravidelně v minulých letech – Somálsko či Afghánistán.

Takzvaný Globální index hladu (GHI) počítal institut ve 120 zemích světa.
Index je vypočítáván ze tří kritérií: poměru obyvatel, kteří nemají dostatečný příjem potravin, podle počtu podvyživených dětí a podle úmrtnosti dětí do pěti let věku. Alarmující či extrémně alarmující situace je podle tohoto indexu v 19 zemích, vážná v dalších 37 státech.

Pozitivní vývoj za období od roku 1990 zaznamenaly podle zprávy desítky zemí. Z alarmujících hodnot se podařilo dostat například Etiopii, Angolu, Vietnam či Thajsko. Situace se výrazně zlepšila i v Číně či na Kubě. Zhoršuje se pouze v několika zemích, jako je Svazijsko, Burundi či Paraguay.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství definuje hlad jako příjem méně než 1800 kilokalorií denně. Tento údaj je považován za minimum pro zdravý a aktivní život.

Zpráva upozorňuje na to, že na nedostatek potravin a hladovění mají velký vliv „šokové“ situace jako extrémní výkyvy počasí, makroekonomické krize či válečné konflikty. IFPRI se proto zaměřil na téma zvyšování odolnosti jednotlivých komunit právě vůči těmto výkyvům. Institut doporučil státům zásadní transformaci ekonomických, sociálních a ekologických struktur, která by umožnila lépe reagovat na tyto šoky.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Alarmující hlad je v 19 zemích světa, tvrdí mezinárodní zpráva
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 1 hlas/ů