Analýza Svazu zdravotních pojišťoven k provozním nákladům

Vláda ČR rozhodla 23. června o snížení horní hranice provozních nákladů zdravotních pojišťoven na čtyři procenta. Představitelé Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) v této souvislosti předali 2. srpna místopředsedovi vlády Vladi-míru Špidlovi následující materiál.

S ohledem na skutečnost, že jednání vlády, které se zabývalo i výší limitu provozních prostředků zdravotních pojišťoven, nepředcházelo připomínkové řízení a není k dispozici ani důvodová zpráva, je možné, že nebyly vzaty v úvahu všechny relevantní okolnosti.

Jedná se zejména o skutečnost, že příslušná vyhláška ministerstva financí platila v podmínkách fondového hospodaření teprve od 1. ledna 1999, a je tedy nepravděpodobné, že byly k dispozici reálné podklady k vyhodnocení její účinnosti.

Publikovaná tvrzení, že režie VZP je mnohem nižší, se opírá o porovnání jediného ukazatele, kterým je procento provozních nákladů z pojistného po přerozdělení. Zejména VZP ovšem dostává příděl do provozních zdrojů i z pojistného, které při vynaložení značných provozních nákladů zaevidovaly, zaúčtovaly a vymáhaly jiné pojišťovny. VZP je pak bez vynaložení provozních nákladů získává prostřednictvím přerozdělení. Dalším nezanedbatelným zdrojem provozních prostředků je platba ve výši překračující 22 miliard Kč za pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát. Z ní se také vypočítávají provozní náklady. Jak se změní obraz situace při zohlednění provozních nákladů vůči pojistnému před přerozdělením, ukazuje tabulka č. 1.

Podíl provozních nákladů je tedy ve skutečnosti jen při malé změně pohledu srovnatelný. Při výpočtu z příjmů před přerozdělením dokonce ihned vzniká možnost úspory až jedné miliardy Kč z celkového přídělu do provozního fondu, která by se dala použít na úhradu poskytnuté péče a o kterou zřejmě šlo při nečekaném vládním projednávání této problematiky.

Ani tento pohled však není zcela objektivní. Řada činností při výběru pojistného totiž musí být prováděna i bez okamžitého finančního efektu. Jde především o případy, kdy pojišťovna má sice k dispozici předpis pojistného, ale musí je od neplatičů vymáhat. Pokud by se tedy výše provozních prostředků odvíjela od účetně evidovaného předpisu plateb, byla by sice uvedená úspora nižší, ale příděl by byl úměrnější nutným nákladům.

Pouhou formální úpravou limitního procenta povoleného přídělu do provozního fondu proto nejen nedojde k vyrovnávání podmínek mezi pojišťovnami, ale zvýšenou restrikcí se naopak dopady zjednodušeného pohledu prohloubí.

Jako cílové řešení se jeví výhodnější změna základny pro výpočet provozních nákladů dosud upravené zákonem č. 280/1992 Sb. Vyhláška by pak mohla stanovit objektivnější kritérium se základnou odvozenou nikoliv pouze z pojistného po přerozdělení, ale z pojistného před přerozdělením nebo kombinovanou základnou odpovídající žádoucí motivaci pojišťoven a struktuře činnosti. Současně by mohla proběhnout kvalifikovaná diskuse. S ohledem na vládní usnesení a nutnost hledat i řešení v rámci současně platné úpravy považujeme za nutné zmírnit zásadní negativní dopad do činnosti zdravotních pojišťoven alespoň následujícími úpravami:

1. snížit maximální povolený podíl pro rok 2000 na pět procent, což by představovalo meziroční snížení provozních zdrojů zhruba o 15 procent, pro rok 2001 pak lze předpokládat komplexnější právní úpravu;

nebo

2. doplnit snížení ve smyslu vládního rozhodnutí o nepodkročitelný limit výše provozních prostředků odvozený od počtu pojištěnců a minimální částky na jednoho pojištěnce jako záruku, že při zachování motivace zdravotní pojišťovny na zvyšování účinnosti výběru budou i při dočasně snížené úspěšnosti výběru pojistného prostředky na nutné administrativní činnosti;

a zároveň

3. rozložit dopady na činnost zdravotních pojišťoven do delšího období (alespoň dvou let).

Důvodem pro tento návrh je skutečnost, že snížení procenta provozních nákladů ze stávajících 4,65 až 5,65 pro jednotlivé pojišťovny na 3,83 až 3,99 představuje pokles tvorby limitu pro jednotlivé pojišťovny v rozmezí 24 až 30 procent. Toto dramatické snížení, které nelze řešit bez rozsáhlého propouštění zaměstnanců, představuje pro jednotlivé pojišťovny úbytek provozních prostředků v rozmezí mezi 15 a 71 milióny Kč. Celková přestavba organizace a hospodaření zdravotní pojišťovny bez závažného narušení kvality plnění všech funkcí není už s ohledem na obecně závazné právní předpisy plně realizovatelná v roce 1999 (např. snížení počtu zaměstnanců, vypovězení smluv rozvojových projektů apod.). Přitom zdravotněpojistné plány na rok 1999 se žádnými takovými změnami nepočítaly. Finanční dopady jsou vyjádřeny v tabulce č. 2.

Navrhovaná varianta SZP limitu ve výši pěti procent (viz tab. č. 3) respektuje potřebu vyšších úspor na provozních nákladech, avšak zachovává prostor pro rozhodování správních rad a managementů zdravotních pojišťoven. Správní rady pak mají zachován prostor pro efektivní řízení provozních nákladů k výkonu činností, které vyplývají z úkolů daných zákony o zdravotních pojišťovnách. Zůstává zachován prostor pro nutné investice, jež přímo podporují kontrolní mechanismy pojišťoven v příjmové i výdajové části, tzn. zejména hardware a software. Tato varianta navíc zajišťuje úsporu oproti dosažené skutečnosti roku 1998 ve výši zhruba 204 miliónů korun. Oproti limitu stanovenému vyhláškou 301/97, resp. 227/98 je snížení pro tuto variantu vyčísleno na 580 miliónů korun. Záporné hodnoty ve sloupci nutných úspor v tab. č. 3 vyjadřují částku, kterou by bylo možno čerpat nad úroveň roku 1998, avšak při dodržení daného limitu. U ZP MV je vyčíslená úspora vždy nejvyšší, což koresponduje s povolenou výjimkou vzhledem ke slučovacím procesům v roce 1998.

Varianta limitu 4,5 procenta (viz tab. č. 4) je z pohledu SZP mezní variantou, která vlivem výše stanovených provozních nákladů ohrožuje výkon některých činností zdravotních pojišťoven uložených zákony o veřejném zdravotním pojištění, nevytváří dostatečný prostor pro nezbytné investice, významně ubírá prostor správním radám i managementům v jejich pravomocích zajistit svým rozhodováním důsledné dodržování všech svěřených činností a zároveň vzhledem k omezování kontrolních činností ohrožuje celkovou bilanci systému.

Varianta limitu čtyř procent vyplývající z usnesení vlády (viz tab. č. 5) zcela podhodnocuje nezbytné potřeby finančních prostředků na provozní náklady, zbavuje správní rady i managementy možnosti řídit zdravotní pojišťovny efektivně, vytváří prostor pro zvyšování nedovýběru pojistného a ochromuje nutné revizní a další činnosti zdravotních pojišťoven.

V současné situaci považujeme za smyslupné provést dodatečně analýzu dopadů usnesení vlády ČR a provést opravné opatření. Navrhujeme problém řešit v delším časovém horizontu a opatření v úspoře provozních nákladů realizovat pro rok 2000 podle varianty pětiprocentního limitu. Tuto variantu navrhujeme s vědomím, že dlouhodobé trendy vývoje zdravotnických systémů v Evropské unii vyžadují pro regulaci nákladů na zdravotní péči zachovat zdravé pojišťovny, které v pluralitních systémech působí jako nárazník mezi finančními nároky poskytovatelů a možnostmi konkrétní ekonomiky. Omezovat prostor pro činnost zdravotních pojišťoven razantním způsobem považujeme za velmi nebezpečný krok zpět.

redakčně kráceno a upraveno

Ohodnoťte tento článek!