Apel na upřednostnění reforem ve zdravotnictví

Stanovení standardů zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, které by jasně stanovily rozsah služeb poskytovaných v rámci diagnóz kdekoli v České republice. Provázání zdravotních a sociální služeb a posílení rolí pacientských organizací při přípravě a realizaci koncepcí zákonodárců.

To jsou závěry kulatého stolu „Apel na upřednostnění reforem ve zdravotnictví“, který uspořádal Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR a Kancelář Ombudsmana pro zdraví (KOZ), z. s.. Potřebu takové diskuse inicioval Poradní sbor KOZ složený ze zástupců pacientských organizací, poslanců, senátorů, Ministerstva zdravotnictví a ÚZIS.

„Kromě ministryně a úředníků musí podobně jako na Ministerstvu zdravotnictví i na Ministerstvu práce a sociální věcí dostat příležitost vyjádřit svůj pohled na věc zástupci pacientských organizací,“ řekl doc. MUDr. Peter Koliba, CSc., předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR. Přítomné zástupce Ministerstva zdravotnictví (MZ) dále požádal o podrobnější informace o integraci datových informačních skladů, které umožní kvantifikaci úhrad za jednotlivé pojištěnce. Jako důležitou zhodnotil i spolupráci ÚZIS a MZ na seznamu klinicky doporučených postupů pro jednotlivé diagnózy, které v ČR ze strany státu zcela chybí.

Centralizaci dat o poskytovatelích zdravotnických služeb považuje za klíčovou i Ombudsman pro zdraví MUDr. Martin J. Stránský, M.D., FACP: „Proč má moje pacientka v pohraničním městě nedostat moderní lék na roztroušenou sklerózu a proč jí řeknou, že si jej musí obstarat v Praze? Tam jej moje druhá pacientka dostane hned. Proč máme mít dvě centra transplantace kostní dřeně? Proč ne jedno nebo tři? Navrhuji: dejme na zeď mapu, vyznačme všechny nemocnice – primární, sekundární i terciální a podívejme se na to, co dělají, kolik toho dělají a hlavně jak dobře to dělají. K dnešku ještě nikdo nic takového neudělal. Avšak právě takové jednoduché analýzy a mapování stavu je nutné dělat, aby se omezily bludné kroky a místo nich vznikla řešení podložená skutečnými potřebami, nikoli těmi politickými či historickými.“ Zajištění co nejlepší kvality a dostupnosti zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění je podle jeho slov úlohou státu. „Vše ostatní by mělo být označeno jako mimostandard a vytvářet nabídku legislativně podloženého připojištění těch, kteří si mohou připlatit. Takoví pacienti budou sice stále přispívat do systému veřejného zdravotního pojištění, ale nebudou z něj tolik čerpat, čímž v rámci systému solidarity bude rozděleno více peněz mezi méně lidí,“ konstatoval MUDr. Stránský.

U senátního kulatého stolu se sešlo unikátní složení účastníků. Mezi jinými zde zasedli náměstci Ministerstva zdravotnictví ČR Ing. Helena Rögnerová, Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. a Mgr. Filip Vrubel, vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí Mgr. Jan Vrbický, ředitel ÚZIS Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR Mgr. Martina Štěpánková, ředitelka SÚKL Mgr. Irena Storová, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Mgr. Václav Krása, předseda Pacientské rady MZ ČR a spolku Diaktiv Vlastimil Milata, vedoucí pracovní skupiny pro zdravotně sociální pomezí Pacientské rady MZ ČR či mluvčí ČLK Michal Sojka.

Apel na upřednostnění reforem ve zdravotnictví
Ohodnoťte tento článek!