Asociace nemocnic přerušila dohodovací řízení s pojišťovnami

Asociace českých a moravských nemocnic přerušila dohodovací řízení se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na příští rok. Není podle ní jasné, o kolik a komu budou muset nemocnice zvýšit platy. V tiskové zprávě to uvedl její ředitel Stanislav Fiala.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po jednání se zdravotnickými odbory začátkem května slíbili pro příští rok růst platů. Za nedodržování předchozího slibu, že ministerstvo nechá dohodu na pojišťovnách a zdravotnických zařízeních, je kritizovali i lékaři. Ministerstvo považuje rozhodnutí asociace za unáhlené.

„Z výroků příslušných představitelů vlády je zřejmé, že i pro rok 2019 dojde k rozhodnutí o zvýšení platů v nemocnicích. Zatím však není jasné, zda to bude znovu o deset procent nebo o jiné procento, a zda se to bude týkat všech zaměstnanců nemocnic nebo jen některých kategorií zaměstnanců,“ uvedl Fiala. Podle něj za takové situace nelze o výši úhrad pro segmenty lůžkové a následné lůžkové péče jednat. Asociace sdružuje zejména menší nemocnice, zřizované kraji a městy.

„Dohodovací řízení nadále probíhá. Včera se uskutečnilo jednání všech poskytovatelů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven, na kterém bylo ministerstvo v roli mediátora, a přerušení řízení nebylo odhlasováno,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Ministerstvo zdravotnictví má podle ní maximální zájem na spravedlivých úhradách napříč segmenty a odmítá upřednostňování jakýkoliv poskytovatelů před druhými.

Vláda zdravotníkům zvyšovala mzdy opakovaně. Loni dostali o deset procent víc k tarifům, v předchozích dvou letech po pěti procentech. „Za minulé koaliční vlády jsme navyšovali celkově o 30 procent mzdy. Bylo to o 65 miliard navíc,“ vyčíslil začátkem května Babiš. Z toho bylo 43 miliard korun pro lůžková zařízení. Sestrám u lůžka ve třísměnném provozu přidala vláda loni v červenci navíc dalších 2000 korun.

Systém veřejného zdravotního pojištění v Česku je založený na dohodě mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami. Pokud se nedohodnou, stanoví výše úhrad ministerstvo takzvanou úhradovou vyhláškou. Zástupci některých oborů si v posledních letech stěžovali na to, že jednání byla spíš formální a segmenty se snažily vyjednávat s ministerstvem samostatně. Soukromí lékaři kritizovali to, že navýšení šla zejména do nemocnic. Pro příští rok ministerstvo deklarovalo, že bude preferovat dohodu obou stran.

Pro rok 2019 pojišťovny počítají s růstem o pět procent pro všechny oblasti péče. Asi o miliardu více ale budou muset dát na zubní péči, protože zubní výplně nebudou moci dále být z nedozovaného amalgámu. Peníze navíc půjdou také na psychiatrickou péči, kde kvůli reformě vzniknou noví poskytovatelé. Rozdělovat by se mělo celkem 300 miliard korun.

Peníze do systému přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění, ministerstvo počítá pro příští rok s růstem mezd o pět procent. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc. Za každého pojištěnce to bude příští rok 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.

Ohodnoťte tento článek!